Tereza Kmochová je naší nejúspěšnější neslyšící lyžařkou. Z poslední deaflympiády v ruském Khanty-Mansiysku si odvezla 5 zlatých medailí. Na klasické olympijské hry se dvakrát o fous nedostala a o další se už pokoušet nechce. Zkusí se ale probojovat na mistrovství světa v únoru 2019. Tereza se narodila jako neslyšící dítě slyšícím rodičům, kteří výrazně ovlivnili její směřování. Na lyže se poprvé postavila už ve dvou letech, v pěti ji rodiče vyslali na první závod, protože jezdila jako drak a rychlost ji vždycky fascinovala.
Byť se říká, že je pro lyžaře dobrý sluch velkou výhodou, Tereza svůj handicap vnímá spíše jako pozitivum. „To, že neslyším některé informace z tratě, které by mohly být mylné nebo nahánějící hrůzu, mi vyhovuje,” přiznává. Trať sleduje očima a periferním viděním. Na závodech neslyšících, kde se musí startovat bez sluchadel, pak bojuje s pocitem zhoršené rovnováhy i prostorové orientace.
Tereza mluví plynně anglicky a studuje imunologii. Z přednášek na magisterském programu, které jsou spíše formou diskuzí, si toho moc neodnese, a tak musí vědomosti dohánět z prezentací nebo poznámek od spolužáků.
Když netrénuje, snaží se čas trávit s rodinou a přítelem. V jejím okolí převažují spíše slyšící, ale najde se i několik neslyšících. S neslyšícími se potkává nejvíce na organizovaných lyžařských akcích a i když neumí znakový jazyk, tak se s nimi pohodlně dorozumí. Napomáhá tomu i to, že hodně ostatních lyžařů má také slyšící rodiče a pohybuje se ve světě slyšících. Občas jí chybí si s někým zavolat z auta a jen tak si popovídat nebo si poslechnout hovory kolem sebe.
Tereza by chtěla v blízké době dokončit studium a najít si práci, která ji bude bavit. Založit rodinu, vydat se na cestu po národních parcích USA, vidět Fidži a nebo si dát freeride v Japonsku.
„Chtěla bych vzkázat všem lidem, ať jsou neslyšící či slyšící, ať si užívají život, že život je ohromný dar a že je potřeba si toho vážit,” říká. „Všechno v životě se dá postupně vypracovat, nikdy není nic zadarmo. Já to řeknu tak, že pokud člověk chce, tak všechno dokáže,” uzavírá.
Foto: Eliška Podzimková