Často slýcháme, že u nás v oblasti rovnosti žen a mužů není co řešit. Světové ekonomické fórum ovšem nedávno zveřejnilo index rovnosti žen a mužů ve 144 zemích světa. Česká republika v něm klesla až na 77. místo. Za deset let, během kterých tato zpráva vychází, stoupl index České republiky z 0,67 v roce 2006 na 0,69 v loňském roce. Z hlediska měřitelných dat patříme v genderové rovnosti až do druhé půlky pelotonu. Jak je to možné a co nás v této oblasti tolik sráží oproti jiným zemím?
Velice dobře jsme na tom, co se týče vzdělání. Z hlediska přístupu k němu patříme mezi nejotevřenější země a v posledních letech u nás dokonce ženy předběhly muže v počtu vysokoškolských diplomů - podíl absolventek vysokých škol je k dnešku okolo 60 %.
Nejvíc nás naopak v podobných žebříčcích dlouhodobě sráží ekonomické nerovnosti mezi muži a ženami a také nízké zastoupení žen v rozhodovacích pozicích, ať už v byznysu, dozorčích radách či politických stranách a volených funkcích. Některé z lépe umístěných zemí kladou systematičtější důraz na větší zapojování žen do veřejného života, což se nám zatím stále ve srovnatelné míře nedaří.
Gender pay gap a muži na rodičovské
Zásadní překážkou rovnosti žen a mužů je i takzvaný gender pay gap, tedy rozdíl v odměňování žen a mužů. Muži jsou u nás za stejnou práci placeni v průměru o 22 % lépe. Je tristní, že tato hodnota se za posledních 20 let takřka vůbec nezměnila. Nejvyšších hodnot tato propast dosahuje paradoxně mezi vysokoškolsky vzdělanými (až 30 %!). Dobrou zprávou však je, že se postupně snižuje medián tohoto rozdílu.
S tím úzce souvisí i další číslo: ze všech lidí pobírajících rodičovský příspěvek jsou u nás pouhá 2 % mužů. To významně vychyluje životní dráhy obou pohlaví a v důsledku reprodukuje některé nerovnosti spojené s trhem práce a odměňováním. Mezinárodní studie přitom dokládají, že zapojení mužů do péče prospívá oběma rodičům, vytváří stabilnější rodinné svazky a zlepšuje kondici firem i celé společnosti.
Z podobných čísel je patrné, že k rovnosti mezi ženami a muži v Česku vede ještě dlouhá cesta. O to větší podporu si zaslouží projekty, které vybízejí veřejnost, aby si tohoto deficitu v české společnosti začala více všímat.
To je rovnost!
Před nedávnem odstartovala vládní kampaň s názvem To je rovnost!, která cílí jednak na svědky a svědkyně domácího násilí a jednak na rodiče a nastávající rodiče, kteří řeší otázku sladění práce a rodiny. Kampaň se pokouší zvyšovat v tomto smyslu osvětu způsobem, který odděluje téma rovnosti žen a mužů od některých jeho negativních nálepek. Bez konfrontačního tónu se kampaň snaží ukázat problémy, které Češi a Češky řeší na denním pořádku: Jak zvládat domácnost i zaměstnání současně? Máme se střídat na rodičovské? Jak k tomu přistoupí zaměstnavatel? Jak poznám, že kolegyně zažívá domácí násilí? A jak jí můžu pomoct?
Dialogy, které může vést každý z nás, se vešly i do animovaných spotů. Spoty věnované domácímu násilí vysílá po celý březen Česká televize coby mediální partner kampaně. Slaďovací spoty pak budou k vidění od dubna na TV Nova.
Podobná kampaň může být jednou z cest, jak otevřít veřejnou diskusi na téma postavení žen a mužů v české společnost způsobem, který nebude podstatnou část společnosti odrazovat svou bojovnou rétorikou. Má-li se totiž situace českých žen zlepšit, musí se o to zasloužit celá společnost ve vzájemném dialogu.
Foto: Repro To je rovnost!