Nevidomý a téměř neslyšící Brit cestuje po světě i díky místním, kteří mu pomáhají. Byl také v Praze

Obrázek: tony-small

„Jsem mladý člověk, miluju nezávislou zábavu a hlavně cestování,“ tak sám sebe popisuje Angličan Tony Giles, který od svých 19 let cestuje po celém světě. Na tom by nebylo asi nic tak zvláštního. Jenže Tony je zcela nevidomý a na 80 % neslyšící a musí používat naslouchadla. V roce 2008, kdy už za sebou měl několik cest, navíc absolvoval transplanatci ledvin. Ani to jej od jeho velké vášně neodradilo, svoje cesty také už 12 let dokumentuje a v roce 2010 mu vyšla jeho první kniha „Seeing the World My Way“. Na svém blogu zveřejňuje videa, příběhy a fotky z cest. „Miluji se setkávat s novými a různými lidmi ze všech kultur, i proto cestuji,“ říká o sobě Tony.

Cestovat začal už ve svých 19 letech a chce cestovat do té doby, než navštíví všechny země. „Právě teď jsem v Izraeli, je to moje země č. 124,“ svěřuje se pro BBC Tony a pokračuje: „Cestuji sám, protože je to větší výzva. Když jsem sám za sebe, lidé se mnou komunikují. Pokud bych měl doprovod, tak by mi ten člověk pomáhal a já bych se nemohl seznámit s dalšími lidmi.“ Výjimku tvoří cesty, kdy spolu s ním vyráží jeho přítelkyně Tatiana, která je rovněž nevidomá. Tony zatím procestoval Evropu, na svém FB i blogu sdílí videa i fotografie s popisem toho, co zažil a ‚viděl‘.

První místo, které sám navštívil, bylo New Orleans. „Byl jsem sám v cizím městě. Nevěděl jsem, kam jít, co dělat, prostě jsem zamrzl. Zhluboka jsem se ale nadechl a řekl si: ‚Tony, to je to, co chceš. Jestli to nechceš, jeď domů.‘ A tak to bylo,“ popisuje Tony svoji první cestu. A jak dojde k interakci mezi ním a ostatními lidmi? „Musím být trpělivý, když se ztratím. Nemůžu se řídit podle nějakých specifických orientačních bodů, protože nevidím. Projde kolem mě třeba 10 lidí, a pak se někdo zastaví a zeptá se: ‚Ztratil jste se? Potřebujete pomoct?‘ A přesně takhle to funguje,“ říká Tony.

tony 1

A stejně tak to fungovalo také v Izraeli, kde mu pomohl řidič autobusu, který se s ním dal do řeči nebo naprosto cizí muž u Damašské zdi. „Jeden muž mi takto pomohl, ta zeď má oddělenou část pro muže a pro ženy, tak mě chytil a odvedl k té správné,“ popisuje setkání Tony. Památky a místa vnímá jinými smysly než zrakem a sluchem. „Líbí se mi to. Mám rád tu atmosféru, vůně. Je to všechno tak známé a kompaktní. Moje zážitky jsou autentické,“ uzavírá mladý muž. 

tony 2

Foto: www.tonythetraveller.com