Pětadvacetiletý Václav Malinský se před lety rozhodl skončit ve stereotypním zaměstnání technického směru a zaměřit se na pomoc druhým. Už poněkolikáte se vydává na náročný pochod, skrz který opakovaně přináší pozornost k důležitým tématům a vybírá finanční prostředky pro potřebné. Zanedlouho vyrazí na další cestu s názvem Pěšky pro Emičku, tentokrát věnovanou malé Emičce Zouharové, která prodělala mozkovou obrnu. Vybrané peníze poputují na potřebné terapie, které její stav prokazatelně zlepšují.
Václav Malinský pochází z dvoutisícového městečka z Vysočiny. Vystudoval střední školu s technickým zaměřením a posléze pět let pracoval jako vývojář ve společnosti zabývající se leteckými motory. Jednoho dne se rozhodl pro razantní změnu. „Dal jsem výpověď v zaměstnání a prodal téměř vše, co jsem měl a co mi připadalo zbytečné. Vyrazil jsem sám, na vlastní pěst, do jihovýchodní Asie, kde jsem strávil čtvrt roku cestováním a poznáváním zdejší kultury,“ popisuje Václav.
Otevřené oči
Po návratu zpět do Česka z cesty, která mu podle jeho slov otevřela oči, chtěl proto pokračovat v tom, co ho baví a současně si hrál s myšlenkou pomáhat tím také potřebným. Inspirací pro něj byl kamarád Pavel, který v návaznosti na uprchlickou krizi chtěl podpořit lidi na útěku a vydal se proto ve spolupráci s českou Charitou na Walk for Syria napříč Skotskem. Díky dobré propagaci pochodu se mu podařilo pro rodiny na útěku vybrat přes 250 000 Kč.
Václav se proto rozhodl pro obdobný pěší pochod Českem. „Narazil jsem na rodinu Kociánových z Brna, kteří mají syna Matěje, který je bohužel již sedmým rokem v bdělém kómatu po původně banální operaci mandlí. Matěj potřebuje 24 hodinovou péči, která vychází měsíčně okolo 60 tisíc Kč, které pojišťovna nehradí. Měl jsem tedy jasno, že tuto svoji cestu věnuji právě Matějovi,“ říká. Cesta, o které neustále informoval na své facebookové stránce, trvala necelý měsíc a Václav ušel 800 kilometrů. „Díky tomu jsem k cestě přilákal širokou veřejnost a podařilo se mi pro Matěje vybrat přes 55 tisíc Kč,“ doplňuje.
Walk for Help
Jak Václav říká, po svém návratu a splnění snu svým cestováním pomoci i druhým charitativním projektům naprosto propadl. S již zmíněným kamarádem Pavlem vytvořili Walk for Help. „Projekt Walk for Help jsme založili s myšlenkou vytvoření komunity cestovatelů, kteří chtějí také svými cestami pomáhat lidem, kteří to mají v životě těžší,“ popisuje Václav Malinský. Pro svou první společnou cestu v rámci nové iniciativy se spojili s některými neziskovými organizacemi působícími v Tibetu, kde se snaží o uchování tradiční tibetské kultury, a v Nepálu, kde pomáhají lidem po následcích ničivého zemětřesení. „Celá pomoc skrz nás spočívala v tom, že jsme navštívili kláštery a školy, které Most ProTibet podporuje, psali jsme o zdejších problémech, o možnostech pomoci a lidé mohli těmto organizacím finančně přispívat na sbírkové účty. Absolvovali jsme také dva náročné vysokohorské treky, kde jsme se dostali až do 5700 m n.m.,“ vysvětluje Malinský.
Českem pro Emičku po mozkové obrně
Emička Zouharová již od narození trpí mozkovou obrnou. Václav si podporu právě jí skrz svou další cestu vybral prý proto, že je v jejím případě poměrně dobrá šance na zlepšení. Emička je v současnosti schopná se zvednout z lehu do sedu, do kleku, když není na vozíku, pohybuje se lezením. Přestože nemluví, rozumí všemu a snaží se komunikovat neverbálně. Jinak je podle jeho slov zcela odkázána na pomoc druhé osoby. „Největším přínosem pro Emičku byla zatím intenzivní neurorehabilitace, za kterou jezdí do lázní Klimkovice. Vždy je vidět zlepšení, co se týká držení a zpevnění trupu a celého těla, lépe pracují i ruce. Problém je však v tom, že si terapii musí rodiče Emičky hradit sami,“ vysvětluje Václav. Jeho další cesta po českých hranicích, která bude mít na 4000 kilometrů, má rodičům umožnit právě další z potřebných terapií.
Během až půlroční cesty plánuje Václav Malinský denně psát. Chce šířit příběh Emičky, chce ale také psát o příbězích lidí, které během cesty potká. Rád by se zaměřil také na život v pohraničí, připomínal různé historické události spojené například s Lidicemi nebo Sudety. „Celá symbolika v chůzi po hranicích je v tom, že chci poukázat na hranice jako na pouhou čáru na mapě, kterou jsme si vytvořili my lidé, ale ve skutečnosti žádné hranice neexistují a všichni jsme stejní a jsme si rovni,“ vysvětluje Malinský. Nezáleží na národnosti, barvě pleti či náboženském vyznání,“ dodává. Rád by touto cestou také poukázal na krásy naší země a jak dále říká, otevřít lidem oči.
Václav aktuálně vyhlásil crowdfundingovou kampaň pro pokrytí potřebných nákladů na cestu, která by měla začít v průběhu dubna. Sledovat jeho cesty můžete na FB stránce Cesta za sny.
Foto: Archiv Václava Malinského