„Máte doma starý notebook, který už nepotřebujete? Na venkově v Tanzánii najde využití a může měnit životy,” říká energický brněnský chemik Vojtěch Kundrát. Ten se před časem na pokraji pracovního vyhoření zapojil jako dobrovolník do pomoci jedné z chudých oblastí v Tanzánii, kde místní čelí palčivým problémům s dostupností nekontaminované vody. „Momentálně dokončuji vývoj nízkonákladového a velmi lehkého a skladného filtru na vodu pro třetí svět a pro krizové situace. Aplikaci může najít taktéž u bezpečnostních složek nebo v extrémním outdooru,” vysvětluje princip filtru, který už v lednu do regionu poveze. Spolek Ifakara, kde Vojta působí, se dlouhodobě snaží o pomoc a rozvoj oblasti, klade při tom velký důraz na vzdělání. Proto od loňska v obci Mpanga staví střední školu, ve které bude Vojta spolu s dalšími dobrovolníky už za pár týdnů budovat chemickou laboratoř i počítačovou učebnu. Rád by, aby se v ní také vzdělávali budoucí experti na řešení kvality vody v regionu. Pro efektivní vzdělání a chemické výpočty je ale zásadní také výpočetní technika, která v obci chybí. Počítačová gramotnost je tak velmi nízká. Vojta proto nyní shání nevyužité notebooky, které řadě českých rodin leží opomenuté ve skříni nebo sklepě. Ty by tak mohl už v lednu do Tanzánie odvézt a postavit tak první počítačovou učebnu široko daleko. Pomoc v rozvojových zemích, stejně jako v Česku, považuje za důležitou. A jeho samotného znovu nakopla v oboru, který vystudoval. Nyní v něm totiž vidí smysl. Svým nadšením navíc dokáže strhnout i okolí. Při nedávné návštěvě zubaře se o svých plánech zmínil lékaři a ten se svou manželkou gynekoložkou v lednu do oblasti odlétají spolu s ním a ultrazvukovým vybavením. O své dovolené tak budou místním poskytovat zdarma potřebnou lékařskou péči.
Vojta u jedné z kontaminovaných studní
Nedostatek středoškoláků
V tanzanské oblasti Morogoro ročně dokončí základní vzdělání přibližně 170 chlapců a 115 dívek. Na střední školu se dostane jen zlomek těchto dětí. V roce 2014 se jednalo konkrétně o 45 chlapců a 37 dívek. Zatímco počet dětí se základním vzděláním v oblasti roste, počet středoškoláků stagnuje. Podle lidí kolem spolku Ifakara, kteří v lokalitě působí, děti v Tanzánii končí základní vzdělání kolem čtrnáctého roku života. Jsou tak mnohdy odkázány na péči svých rodičů. Chlapci pak nezřídka propadají drogám, dívky zase mohou předčasně otěhotnět. „Potýkají se zkrátka s problémy navázanými na nízké vzdělání, které potkáváme po celém světě,” říká Markéta Gajdošová ze spolku Ifakara. „V oblasti Morogoro však není důvodem nižšího počtu středoškoláků jejich neochota nebo nedostatečné výsledky. Problém je v nedostupnosti středních škol a často také v diskriminaci těch, kteří si nemohou dovolit dražší vzdělání,” dodává.
Z toho důvodu začala ve farnosti Mpanga vznikat nová střední škola svaté Idy, která chce nabídnout příležitost ke střednímu technickému vzdělání všem bez rozdílu pohlaví a rodinné situace. Střední škola vzniká právě za pomoci brněnské farnosti a spolku Ifakara od loňska, její dokončení se plánuje na rok 2025. Dnes už stojí dvě třídy a administrativní budova, v říjnu loňského roku se ve škole zúčastnilo přípravného kurzu na středoškolské vzdělání 46 studentů. Cílem je dokončit střední školu pod správou katolické farnosti Mpanga se státní akreditací. Ročně by pak mělo tuto školu dokončit 40 studentů.
Od komerce k vývoji charitativních filtrů
Chemik Vojtěch Kundrát se před několika lety setkal s Janem Kotíkem, který je farářem v Řečkovické farnosti v Brně a za spolkem Ifakara stojí. „Je to super člověk, který mi obrovským způsobem pomohl a nasměroval mě tak, aby moje práce dávala smysl,” říká. Kotík se na vysoké v Římě spřátelil s tanzanským farářem Norbertem Kinolem Kalimangasim, který ho po studiích pozval k sobě do Tanzánie do vesnice Mpanga. A začal místním pomáhat. „Dovezl tam společně s partou dobrovolníků několik traktorů, zavedl vodu do velkých zásobníků a především pomáhá Norbertovi s výstavbou střední technické školy svaté Idy,” popisuje Vojta. V této fázi se přidal i on. „Před dvěma lety mě Honza přibral jako chemika, který dovede analyzovat vodu a zabývá se jejím čištěním za pomocí nanovlákenných filtrů,” pokračuje a dodává, že až tehdy mu jeho práce chemika začala dávat hlubší smysl. Viděl, že jeho expertní znalosti nejsou dobré jen pro laboratoř nebo komerční firmy, ale mohou mít také zásadní využití v chudinských oblastech.
Vojta se svým filtrem
A dobrovolničení v Tanzánii pomohlo i Vojtovi samotnému. „Pracuji už několik let pro firmu, co se zabývá vývojem nanovláken. V určitém okamžiku se ovšem moje zapálení vyčerpalo, ale moje africká zkušenost mě znovu nakopla,” přiznává. „Momentálně dokončuji vývoj nízkonákladového a velmi lehkého a skladného filtru na vodu pro třetí svět a pro krizové situace. Aplikaci může najít taktéž u bezpečnostních složek nebo v extrémním outdooru,” pokračuje a dodává, že bez africké zkušenosti by na takový filtr nikdy nepřišel.
Vojtův filtr
Počítače wanted!
Vojta si dnes podle svých slov uvědomuje, jak moc je důležité vzdělání pro to, aby mohla nastat nějaká změna. Z toho důvodu se rozhodl vedle vyvíjení efektivních a levných filtrů pro chudé pomoci také s výstavbou střední školy. Začal v ní připravovat chemickou třídu včetně laboratoře, došlo mu ale, že pro práci chemika je zásadní také výpočetní technika. A to se ukázalo jako kámen úrazu.
„Vize je taková, že to bude směs učiliště a průmyslové školy. Studenti se mohou vyučit svářečem, technikem nebo třeba švadlenou či krejčím,” vysvětluje. On sám má přání, aby se na škole vyučoval speciální předmět pro ty nejnadanější, kde by se zabývali analytickou chemií vody. Ta je na mnoha místech východní Afriky značně limitující faktor - ať už kvalita nebo její nedostatek. „V každé vesnici jsou kopané studně, ovšem bez skruží nebo kamení. Jsou to nejčastěji díry v zemi nebo jsou vyzděné špatně pálenou cihlou. To způsobuje, že voda je silně zakalená a kontaminovaná,” vykresluje. On sám situaci dokáže ovlivnit, rád by ale vzděláním postavil tým odborníků, kteří ho budou moci v budoucnu nahradit a zlepšit tak situaci v dlouhodobém měřítku.
Jedna ze studní s kontaminovanou vodou
V oblasti, kde bude škola stát, přehršel počítačů nenajdeme. Přestože téměř každý obyvatel vlastní chytrý telefon s internetem, počítačová gramotnost je tam velmi nízká. V současné době je proto cílem otce Norberta Kinola, který tento projekt vede, i českého chemika Vojty a dalších dobrovolníků poskytnout dětem počítačové vzdělání. Momentálně škola vlastní pouze jeden počítač pro administrativní potřeby školy. „Chci místní studenty připravit na hodnotnou budoucnost a práci, kterou budou pomáhat a přispívat nejširšímu počtu lidí,” zmiňuje Vojta své ambice. „Dneska považujeme základy počítačové gramotnosti za samozřejmé. Chtěl bych je zajistit i našim studentům. A věřím, že kvalitní vzdělání lidí bude mít pozitivní dopad i na nás,” pokračuje. „Vzdělání zároveň funguje jako kvas. Vzdělanci ovlivňují své okolí a třeba v konečném důsledku to bude znamenat, že společnost bude lepší,” dodává. V lednu letí do Tanzánie už potřetí a cílem mise je poměrně zásadní počítačovou učebnu připravit. Jenže samotné počítače zatím nejsou. Vojta se proto nyní snaží ty vyřazené, které řada domácností ve svých skříních nebo sklepech má, posbírat a začátkem ledna je vlastními silami do oblasti dopravit.
Stavba školy
Pomáhat v rozvojových zemích smysl má
Vojtu, který bude v lednu vedle budování učeben s dalšími dobrovolníky pokládat také elektrické vedení i vodní pumpy v tamním sirotčinci, by před lety vůbec nenapadlo, že dnes bude většinu svého volna věnovat pomoci jednomu tanzanskému regionu. Přestože v diskusích o charitě často zaznívají argumenty, že je třeba pomáhat zejména u nás, v Česku, vidí jako stejně důležité napnout své síly a angažovat se v rozvojových zemích. „Ta otázka, zda není potřeba pomáhat především u nás, je častá a já na ni odpovídám, že ano. A také to dělám. Chci ale pomoci i těm, kterým jde pomoci především materiálně a relativně jednoduše,” vysvětluje. „Mám pocit, že v ČR je skoro nemožné zemřít na kontaminovanou vodu nebo hlady,” pokračuje. „Rozvojová pomoc má dvě roviny. Jednak rovinu osobní pomoci bližnímu, ale taktéž zásadní rovinu hospodářského dopadu. I relativně malá, ale bohatá země jako je Česká republika zde může velmi rychle najít obchodního partnera, se kterým často sdílí společnou historii ve spolupráci, o které mnozí ani neví,” dodává.
Umění strhnout
Vojta letos letí do Tanzánie potřetí. Nečekaně s ním nakonec jede i jeho zubař s manželkou gynekoložkou. Když totiž Vojtovi minulý rok vrtal zuby, zmínil se mladý chemik o svých plánech a lékaře s jeho ženou naprosto nadchly. Jedou proto dobrovolně poskytovat místním ošetření. „Očekávám, že se manželé Vinklerovi v lednu nezastaví,” směje se. Před pár dny se totiž týmu nadšených dobrovolníků podařilo získat navíc ultrazvukové vybavení pro těhotné ženy, které není v dané oblasti běžně dostupné.
Čeští dobrovolníci na stavbě
Máte doma nepoužívané notebooky? Pošlete je s Vojtou do Tanzánie!
Aby Vojta a další dobrovolníci mohli ve snažení o zlepšení situace v jednom tanzanském regionu pokračovat, potřebují aktuálně množství starších notebooků, z nichž sestaví první počítačovou učebnu široko daleko. Počítače by měly mít ideálně aspoň trochu funkční baterii, v ideálním případě zformátované a s operačním systémem Windows XP a vyšší verzí. „Pokud na něm budou základní kancelářské aplikace jako Office nebo OpenOffice, bude to dokonalé,” usmívá se Vojta. „Pokud nic z toho nebude, nevadí, uděláme to sami,” ujišťuje.
Počítače je možné posílat poštou na adresu:
IFAKARA, z. s.
Prumperk 85/3
621 00 Brno-Řečkovice
Sběrná místa Praha
Čajovna u Legionáře
Eliášova 300/6
Praha - Bubeneč 160 00
Kavárna dobrodruha
Seifertova 4
130 00 Praha
Sběrná místa Brno
BAstl Instruments
Rybářská 125/13
603 00 Brno-střed
Pastificio
Zelný trh 14-16
602 00 Brno
Pokud chcete mít novinky o stavbě střední školy sv. Idy, můžete sledovat její stránku na Facebooku. V případě dotazů kontaktujte Vojtu emailem na vojtechkundrat@seznam.cz.
Foto: Archiv Ifakary a Vojty Kundráta