O životě v sociálně vyloučených lokalitách panuje řada mýtů, přesný a aktualizovaný popis reality však často postrádáme. Jedním ze základních, přesto nepříliš probádaných témat týkajících se sociálního vyloučení, je problematika bydlení, respektive stěhování obyvatel sociálně vyloučených lokalit. V letech 2015 a 2016 v rámci vládního projektu Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti tzv. vnitřní migraci mapovala nezávislá výzkumná agentura. Souhrnnou zprávu z výzkumu si můžete stáhnout ZDE.
Vnitřní stěhování je naprosto přirozený jev, jeho intenzita navíc může být velmi odlišná i kulturně. I když je každé mezinárodní srovnání ošidné, rozdíl je opravdu výrazný. Podle statistik statistického úřadu USA se Američan za svůj život přestěhuje v průměru více než 11krát, naopak obdobné údaje v evropských zemích jsou někde v mezi 3 – 6 stěhováními za život. Česko je spíše na spodním konci tohoto intervalu, což při známém přísloví, „lepší je vyhořet, než se stěhovat“, není překvapivé. Podle informací ze Sčítání lidu, domů a bytů žije zhruba polovina obyvatel Česka ve stejné obci, kde se narodili. I přes tyto rozdíly v migračním chování USA i Česko jsou ale v zásadě fungující vyspělé společnosti.
Tento úvod, myslím, dobře ilustruje, jak obtížným tématem je vnitřní stěhování, a jak náročné normativní otázky jsou spojeny nejen s výzkumy, ale hlavně s politikami zaměřenými na vnitřní stěhování. V Česku existuje významný diskurz o tom, že nízká ochota stěhovat se nebo dojíždět za prací negativně ovlivňuje ekonomiku, udržuje někde vysokou nezaměstnanost a jinde vysoký počet neobsazených pracovních míst. Tento výzkum naopak sleduje situace, kde stěhování je problémem, nebo zhoršuje jiné problémy.
Výzkum se různě intenzivně dotkl čtyř hlavních charakteristik, které odlišují „bezproblémové“ stěhování a stěhování, které je z pohledu cílů veřejných politik i svých dopadů problematické.
Příliš časté stěhování
Jakkoliv je složité stanovit univerzálně, jak časté stěhování je problémem, ve své podstatě je časté stěhování důsledkem a projevem nestabilního bydlení. Nestabilní bydlení je i podle ETHOS (evropské typologie bezdomovectví a vyloučení z bydlení) jednou z kategorií bezdomovectví. Lidé, kteří se stěhují několikrát do měsíce mezi různými známými, nebo několikrát ročně, jsou v tomto smyslu bezdomovci.
Vynucené nebo nedobrovolné stěhování
Důvody pro stěhování jsou mnohdy vynucené nebo nedobrovolné. Výzkum popsal jako jednu z motivací stěhování také „útěk před dluhy“, kdy se domácnost snaží utéct před svými věřiteli, kterým ale trvale utéct nemůže a svou situaci si vlastně ještě zhorší. Jindy může být stěhování i důsledkem nedodržování občanského zákoníku nebo jiných práv, o které se lidé ohrožení sociálním vyloučením neberou – nechají se prostě vyhodit nezodpovědným vlastníkem domu na ulici.
Negativní (bezprostřední i dlouhodobé) dopady stěhování na domácnost
Nestabilita bydlení má řadu bezprostředních dopadů na domácnosti – finanční, časové, organizační a další náklady na stěhování, zvykání si na nové bydlení, riziko ztráty kontaktů, nemožnost vytvořit si domov a mít stabilní prostředí, které je v některých fázích vývoje dítěte velmi zdůrazňované. Některé výpovědi domácností, které se výzkumu účastnily, sice takové vlivy odmítají, ale odmítnutí je jedna z psychologických strategií, jak se se stresem vyrovnat. Není třeba zdůrazňovat, že nestabilita bydlení neumožňuje mít stabilní zaměstnání, příjem z něho, plánování budoucnosti a podobně.
Negativní společenské dopady
Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti vznikla jako reakce na jeden z extrémních a vyhrocených společenských důsledků (nejen) stěhování sociálně vyloučených – extrémistické pochody a demonstraci místních obyvatel proti Romům v řadě měst. Společnost však dlouhodobě a (zatím) skrytě, možná nevědomky, nese celou řadu důsledků – náklady na ústavní výchovu dětí, dlouhodobou nezaměstnanost lidí, kterým nestabilní bydlení neumožňuje získat práci ani zajistit dětem dobré vzdělání, náklady na sociální práci apod. V posledních letech již spíše výjimečně dochází k významným migracím mezi městy, které by razantně změnily počet obyvatel SVL, ale i to má své dopady.
Doporučení, jak dál řešit negativní vnitřní stěhování sociálně vyloučených osob, proto logicky směřují dvěma směry – vedle lepšího (úřednického, evidenčního) sledování migrace a faktické přítomnosti osob jsou hlavní doporučení k řešení těch aspektů sociálního vyloučení, které nejbezrostředněji vedou ke stěhování – zajištění stabilního sociálního bydlení (ať již centrálně zákonem nebo obecními politikami, prevencí ztráty bydlení pomocí sociální práce, dluhovým poradenstvím apod.). Řešení dluhů a sociální bydlení jsou významnými tématy tohoto volebního období v sociálním začleňování a věřme, že se v jeho závěru zhmotní i do tolik očekávané klíčové legislativy.
Stáhněte si souhrnnou zprávu z výzkumu, který realizovala společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů.
Úvodní foto: Lukáš Houdek
V současnosti EU čelí řadě teroristických hrozeb a útoků ať už od skupin nebo jednotlivců řízených či inspirovaných Islámským státem, útoků za užití výbušnin, automatických a sečných zbraní a vozidel. IS dokázal, že v inspirování lidí k páchání teroristických útoků je velmi účinný.
Ředitel Europolu Rob Wainwright uvedl: „V posledních dvou letech byla zaznamenána řada džihádistických útoků, z nichž některé přinesly mnoho obětí. Míra této hrozby byla v Evropě uznána, na základě čehož došlo k zesílení spolupráce mezi policií a bezpečnostními složkami napříč kontinentem. To vedlo ke zvýšenému zatýkání a díky tomu také k maření chystaných teroristických útoků. Ukazuje se, že zvýšená spolupráce a výměna dat mezi všemi příslušnými složkami napříč Evropou je úspěšným prostředkem ke zklidnění hrozby, kterou IS představuje. Nicméně zpráva z 2. prosince naznačuje, že hrozba je stále veliká a zahrnuje různé komponenty, se kterými se lze úspěšně vypořádat jen za ještě lepší spolupráce.“
Koordinátor ECTC Gilles de Kerchove vyjádřil následující: „Musíme být bdělí, neboť hrozba takzvaného Islámského státu a návrat zahraničních bojovníků v následujících letech pravděpodobně přetrvá. Tito lidé jsou cvičení v užití výbušnin a střelných zbraní a byli indoktrinováni džihádistickou ideologií. Účinná odezva vyžaduje kompletní přístup a dlouhodobý závazek. Samozřejmě primární zodpovědnost v boji proti terorismu mají členské země, nicméně EU a její orgány, jakým je Europol, mohou a měly by hrát podpůrnou roli, která pomůže odpovědět na mezinárodní povahu hrozby.“
Deset klíčových závěrů zprávy Changes in Modus Operandi of IS revisited:
-
Další pokusy o útoky v Evropě provedené jednotlivci či skupinami budou pravděpodobně zmařeny. Odhady některých zpravodajských služeb naznačují, že několik desítek lidí řízených IS a schopných spáchat teroristické útoky již může být přítomno v Evropě.
-
Vedle Francie a Belgie se terčem teroristů vedených či inspirovaných IS mohou stát všechny další členské státy EU, které jsou součástí koalice proti IS vedené Spojenými státy.
-
Nejpravděpodobnějším možným vývojem je užití stejného modu operandi se stejným typem zbraní jako v dřívějších útocích.
-
Jestliže je IS v Sýrii či Iráku koaličními silami poražen či znatelně oslaben, může se zvýšit míra návratu zahraničních bojovníků a jejich rodin z oblasti do EU nebo dalších oblastí konfliktu.
-
Experti na boj proti terorismu očekávají, že IS začne plánovat a vést útoky z Libye.
-
Modus operandi, který byl využit v Sýrii a Iráku, jako například použití výbušnin ve vozidlech, vydírání a únosy, může být využit jako metoda útoků v EU.
-
Zřejmá preference měkkých cílů znamená, že útoky na klíčovou infrastrukturu, jakou je elektrická síť či nukleární zařízení, nejsou v současnosti prioritou IS.
-
Jedinci syrské uprchlické diaspory mohou být náchylní k radikalizaci, jakmile se dostanou do Evropy, a mohou být cílem extremistických náborářů. Z toho důvodu patří k zájmům IS rozdmýchávat migrační krizi, polarizovat tak obyvatelstvo EU a jeho část obrátit proti žadatelům o azyl. Infiltrace do uprchlických táborů a dalších skupin uprchlíků/migrantů je pravděpodobná.
-
Kontakty mezi teroristy a zločinci jsou obecně velmi pragmatického a prospěchářského charakteru a slouží pouze specifickým účelům. Nicméně výskyt případů, v nichž budou tyto kontakty figurovat, se zintenzivní. A to proto, že teroristé jsou známí svou předchozí kriminální aktivitou, a proto využívají sítí organizovaného zločinu při přípravě útoků, například k získání falešných dokumentů a/nebo střelných zbraní.
-
Nemělo by být přehlíženo, že IS není jedinou teroristickou organizací s úmyslem a schopností provádět útoky proti Západu nebo k útokům inspirovat jednotlivce a skupiny působící v členských státech EU. Jednotlivci inspirovaní či náležící k Al Qáidě a/nebo Al-Nusře nadále představují vážnou hrozbu členským státům EU a zájmům Západu obecně.
Přečtěte si celou zprávu Europolu v Angličtině.