Léčba rakoviny i zkoumání vesmíru. České vědkyně, které přispěly k rozvoji zdejší i světové vědy (2)

Obrázek: zeny-veda-small

Robosoutěž Českého vysokého učení technického měla v loňském roce nečekaného vítěze. Poprvé v historii zvítězil dívčí tým. Alena Gorčíková, Elisabet Truhlářová a Vu Hoang Anh vyhrály v konkurenci 97 týmů. „Ukazuje se, že neplatí stereotyp, že technika je jen pro kluky,“ uvedl pro server Novinky hlavní organizátor soutěže, Martin Hlinovský z ČVUT. Přesto však podle statistik UNESCO celosvětově pouze 28 % výzkumných a vědeckých pracovníků tvoří ženy. V České republice je pak žen ve vědě pouze 27 %. Zásadní úlohu žen ve vědeckém světě připomněl 11. února Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Národní kontaktní centrum – gender a věda Sociologického ústavu AV ČR v rámci něj prostřednictvím kampaně na sociálních sítích připomnělo vědkyně, které přispěly k rozvoji české i světové vědy. „V roce 2018 měly ženy na kontě množství důležitých a pro společnost hodně užitečných poznatků,“ uvedla vedoucí NKC – gender a věda Marcela Linková.

zeny veda 5

Jednatřicetiletá jaderná chemička Martina Benešová vyvinula molekulu PSMA-617, která ničí nádorové buňky ozařováním přímo v těle pacientů. Lék, který prochází poslední fází testování, už nyní pomohl stovkám mužů s rakovinou prostaty. Mezi šesti členy posádky simulované mise NASA na Mars byla i slovenská astrobioložka Michaela Musilová. Mise, která měla zkoumat možnosti budoucího života na této planetě, byla nakonec zrušena, Musilová však i nadále zůstává jednou z důležitých světových odbornic na vesmír.

zeny veda 4

Mezinárodní den žen a dívek ve vědě

Způsob testování enzymů kvasinek, které způsobující nepříjemné infekce kůže a tkání, objevila studentka gymnázia v Pardubicích Sylva Neradová. I přes svůj nízky věk již o svém výzkumu publikovala v mezinárodním odborném časopise. Přínos těchto a dalších čtyřiceti vědkyň připomnělo Národní kontaktní centrum – gender a věda v rámci Mezinárodního dne žen a dívek ve vědě. Svátek, který má podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti, vzdělávání a zaměstnanost i odstranění právních, hospodářských, sociálních a kulturních překážek, vyhlásilo před pěti lety valné shromáždění Organizace spojených národů. Připadá každoročně na 11. únor. Do kampaně se letos zapojily desítky jednotlivců, řada vědeckých osobností i institucí jako například Vysoké učení technické Brno, Jihočeská univerzita, Matematicko-fyzikální fakulta UK, Slezská univerzita v Opavě a další.

zeny veda 2

27 procent žen

Přestože poměr žen mezi studujícími stále stoupá, trend se neodráží v jejich zastoupení mezi výzkumníky a vědci v České republice. Na magisterském stupni studia poměr žen tvoří 60 %, na doktorském studiu se situace obrací a zastoupení žen je již pouze 44 %. Na pozici výzkumníka u nás v roce 2015 pak působilo pouze 26,9 % žen. Česká republika se také mezi evropskými státy řadí ve většině indikátorů mezi podprůměr. Co je příčinou tohoto nepoměru a důvodem, že se stav dlouhodobě nezlepšuje?

zeny veda 3

Podle Národního kontaktního centra mohou být příčinou především dlouhodobá rodičovská péče v České republice, genderové stereotypy a předsudky, převaha mužů na vedoucích pozicích a tím vznikající segregace žen v některých odvětvích apod. NKC se proto dlouhodobě zaměřuje na zlepšení situace v tuzemských firmách i na výzkumných pracovištích. „Je pro mě důležité, když lidi umí dávat dohromady dobrou vědeckou práci a společenskou odpovědnost," komentuje pro HFC vedoucí NKC Marcela Linková.

zeny veda 6

Pracovní skupina pro změnu

V lednu 2015 proto v rámci NKC vznikla Pracovní skupina pro změnu. „Jejím cílem je podpořit vysokoškolské a výzkumné instituce při zavádění opatření na podporu genderové rovnosti, tedy budování takového prostředí a kultury, které budou ženám-vědkyním nakloněné stejně jako jejich mužským kolegům. Konkrétních oblastí změn, na které se v rámci společných setkání zaměřujeme, je celá řada – od eliminace role genderových stereotypů při výběru pracovních sil a kariérním postupu, přes opatření usnadňujících slaďování pracovního a osobního života, až po to, jak začlenit genderovou perspektivu do obsahu výuky a výzkumu,” přibližuje pro HFC Jana Dvořáčková z NKC. Skupina se schází přibližně jednou za dva měsíce. Zapojit se do ní může kdokoli, kdo má zájem se podílet na změnách ve své instituci, rozvíjet své kompetence v oblasti genderové rovnosti a sdílet zkušenosti z praxe.

zeny veda 1

Na další medailonky vědkyň se můžete podívat na stránkách Národního kontaktního centra.

Úvodní foto: Vědkyně Martina Bunčeka (Foto: Česká televize)

Ostatní foto: NKC - Gender a věda