Při setkání s člověkem, který se ocitnul v takzvaném předlužení, nezasvěcené téměř vždy jako první napadne, jak je to možné, že si to člověk neohlídal? V oblasti dluhového poradenství se předlužení definuje jako stav, kdy dlužníkovy závazky značně převyšují možnosti jejich splácení v dlouhodobém horizontu, neboli úrokový nárůst pohledávky a sankce převyšuje splátkový potenciál dlužníka. V rámci exekucí se takový stav přisuzuje nejčastěji v době, kdy dlužník má například tři a více exekucí/pohledávek.
V podstatě je to mnohem rychlejší proces, než si řada z nás může uvědomit. Lidé si nepůjčují pouze z důvodu něco pořídit, pokud chybí úspory, jen z prostého chtění. Jedním z nejčastějších důvodů je pořízení půjčky pro někoho blízkého, vyřešení akutní krize či pomoc příbuznému nebo závazky z tzv. společného jmění manželů, kdy jeden z manželů odpovídá z poloviny za veškeré závazky manžela, aniž by o nich věděl. Podmínky smluv spotřebitelských úvěrů jsou ve většině případů postaveny tak, aby již při prvotním selhání se splácením došlo co nejrychleji k zesplatnění půjčky a byly na ni navázány další sankce za náklady věřitele. Zesplatnění úvěru znamená, že vypůjčená nedoplacená částka, její úroky a možné další sankce za porušení splátkové povinnosti jsou po dlužníkovi vymáhány v krátkém časovém úseku k určitému datu najednou. U větších úvěrových společností k tomu může dojít např. již třetí měsíc po porušení splátkové povinnosti, u nebankovních společností je to v extrémních případech již po třech týdnech neuhrazení pravidelné splátky. Tyto situace jsou součástí tzv. obchodu s dluhy, kdy je možné, že rychlý věřitel má šanci ve vymáhacím procesu získat více než při řádném splácení půjčky.
Je potřeba si uvědomit, že pokud se člověk ocitne ve finanční tísni, jsou tyto krátké reakční doby velmi limitující. Člověk, který si půjčuje, tak činí z důvodu, že chybí jakékoliv záložní finanční zdroje, chybí podpora širší rodiny. Pokud jde o institut ručitele, je situace ještě vážnější zejména proto, že ručitel se o prodlení ve splácení dozvídá až v době, kdy je již řešení splátkovým kalendářem nemožné. Často až po vydání soudního rozsudku o zaplacení. Pokud má takový člověk sám další závazky či jiné pohledávky, které pravidelně splácí, je převzetí pravidelné splátky za původního dlužníka často nemožné. Zejména pokud se jedná o nízkopříjmové skupiny lidí, jako jsou senioři či lidé pracující často za mzdu, která jen málo převyšuje minimální pracovní příjem. Dohoda o způsobu splácení dlužné částky s věřitelem způsobem, který bude pro ručitele reálný, není často možná. Řada věřitelů není těmto dohodám nakloněna a rovnou přechází do exekučního vymáhání. S ohledem na nárůst pohledávky o náklady oprávněného neboli věřitele, případné sankce a celkovou úrokovou sazbu či dokonce náklady exekutora, se vždy jedná o výrazné navýšení původní nastavené splátky a prodloužení splátkového období v řádu let někdy i desítek. Zejména pokud se jedná například o úvěr na rekonstrukci, nákup automobilu na splátky či úvěr přesahující desítky tisíc. Situace je tak pro ručitele bezvýchodná a způsobuje, že dlužník se ocitne v dluhové pasti někdy i po zbytek života v závislosti na jeho příjmovém potenciálu a zejména věku. Zároveň se zpožďuje i se splácením svých dosavadních závazku, např. nájemné, energie a jejich nedoplatky či splátky věcí pořízených na splátky. Pokud takový člověk nevyhledá ve správný čas tu správnou podporu například odborná pracoviště některých neziskových organizací či jinou právní podporu zdarma, může se jeho situace stát fatální a není pro ně možné ji vyřešit ani oddlužením.
Foto: Pixabay