Ať prší nebo svítí slunce, vyráží Henry Thomas spolu se svojí rodinou, přáteli a blízkými do ulic New Yorku, aby rozdělili darované jídlo lidem bez domova a hladovým. On sám má s hladem osobní zkušenost. Jako teenager se kvůli rodičům, kteří skončili za mřížemi, ocitl na ulici. „Nepotřebujete toho hodně, abyste pomáhali lidem. V podstatě nepotřebujete nic, jen touhu pomáhat,“ říká pro NowThis Henry.
S projektem Free Food For The Homeless začal v roce 2013, spolu se svým bratrem, ženou, syny, přáteli a dalšími dobrovolníky denně rozdají jídlo asi dvěma stovkám potřebným. „Býval jsem jeden čas bezdomovcem. Ale teď, díky boží milosti, dámy a pánové, my pomáháme nakrmit lidi bez domova,“ svěřuje se Henry a dodává, že jako teenager házel vinu na rodiče a nechtěl se sebou nic dělat. „Dnes jsem vděčný za to, že mohu dělat, co dělám. Říkám si, jakého požehnání se mi v životě dostalo. Je to všechno o tom, jak se díváš na tvůj život,“ doplňuje.
Jednotka dobrovolníků vyráží 5 dní v týdnu do ulic, i po cestě na konkrétní místa se dělí o jídlo. „Je tu někdo ve vlaku, kdo se cítí hladový?“ vyzývá Henry cestující při jízdě za lidmi bez domova. Free Food For The Homeless získává finance při online sbírkách, jídlo pak často i během rozdělování potravin. „Nejde o to být přehnaně laskavý k jiným lidem. Jde o to dát jim sendvič, džus, vodu, prostě něco jednoduchého, co ale pro člověka, který neměl před chvílí vůbec nic, znamená hodně,“ popisuje Henry.
Celý jeho dospělý život si drží v mysli vzpomínku. „Nikdy na to nezapomenu. Jednu noc jsem jel sám ve vlaku, spal jsem. Přišel ke mně cizí kluk, poklepal mi na rameno a dal mi sendvič a něco k pití,“ popisuje Henry. „Jakoby se dotkl mého srdce. Neznal mě, ale měl o mě starost,“ uzavírá Henry s tím, že se najednou necítil neviditelný.
Foto: Facebook Free Food For The Homeless