HateFree Culture. Nez násilí. Bez nenávisti.

Mezinárodní dny proti rasismu si kladou za cíl upozornit na škodlivost a nebezpečnost šíření rasismu ve společnosti a motivovat lidi k aktivitě. Inspirací pro práci proti rasismu v České republice byla dlouholetá činnost německého evangelického teologa Jürgena Micksche, který v předchozích desetiletích založil v Německu mnoho úspěšných iniciativ: Nadaci pro Mezinárodní týdny proti rasismu, první německý časopis pro lidi bez domova Biss, organizaci na pomoc uprchlíkům Pro Asyl, Mezikulturní týdny, Abrahámovské fórum v Německu a další prospěšné organizace a projekty. „Otázka rasismu není snadno vyřešitelná, ostatně stejně jako žádné důležité lidské téma. Neznamená to však složení rukou v klín, naopak nutnost se angažovat,” zdůrazňuje evangelický kněz Mikuláš Vymětal.

V minulém roce se v rámci Mezinárodních dní proti rasismu uskutečnila řada akcí v kostelích i mimo ně. Sborník si můžete stáhnout zde. Evangelický kostel svatého Martina ve zdi hostil módní přehlídku oděvů představitelů menšin. Návštěvníky okouzlily ukrajinské národní kroje, romské kostýmy, muslimské oděvy a taláry několika církví. Panelovou diskusi o odívání zpestřila vystoupení tanečně – pěvecké ukrajinské skupiny Džerelo, skupiny romských tanců Gitane a hudební skupiny BraAgas. „Při pohledu na druhého člověka často dáme na první dojem. Seznámením se s odlišnou kulturou odívání můžeme překonat vlastní předsudky a v druhých vidět především lidi, bližní,“ vyjádřil svůj postoj moderátor přehlídky Jaroslav Pechar. „Rasismus se odstraní nejlépe tím, že se lidé navzájem setkávají, poznávají a hovoří spolu. Perfektní možnost k tomu nabídla naše přehlídka, zakončená čajem o páté,“ doplnil jej pořadatel Mikuláš Vymětal. 

‚Pestrost, jinakost, předsudky a strachy‘, tak zněl název konference, kterou v Jednacím sále Valdštejnského paláce v Praze na Malé Straně pořádala Českobratrská církev evangelická ve spolupráci se Senátem Parlamentu České republiky. Politoložka Zora Hesová zde popsala způsob, jakým se otázka lidských práv politizuje a jak se vnímání ze strany společnosti zvolna otupuje v souvislosti s činností zejména populistických politických subjektů. Zástupkyně veřejného ochránce práv Monika Šimůnková představila právní rámec ochrany lidských práv a hodnotila svoji pozici zástupkyně ombudsmana, proti jehož výrokům na adresu zejména romské menšiny se sama musela několikrát vymezovat. Ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová ve své řeči mimo jiné poukázala na konkrétní systémové problémy.

Letošní parlamentní seminář zaměřený na téma aktivního zapojení lidí do aktivit proti rasismu proběhne v sídle Parlamentu České republiky v Mezinárodní den proti rasismu 21. března. Jako posluchač se můžete přihlásit zde. V průběhu semináře budou vyhlášeny výsledky literární soutěže pro mládež Nestůj stranou, jež je určena pro české i ukrajinské děti a mladistvé do 21 let. Všichni zapojení získají možnost zúčastnit se semináře v Parlamentu, pro vítěze jsou připraveny hodnotné ceny. Uzavírka soutěže je již zítra, 15. února!

„Letos se snažíme rozšířit dny proti rasismu především v církevním prostředí tak, aby se skoro v každém evangelickém kostele konala nějaká akce – od bohoslužby proti rasismu až po setkání s příslušníky menšin. Perfektně nám k tomu nahrálo i téma lednového Týdne modliteb za jednotu křesťanů, jejž připravovali křesťané v americké Minnesotě, kteří za největší společenský problém pokládají napětí mezi různými etnickými skupinami a snaží se ho aktivně snižovat,“ dodává k tomu farář Vymětal. Zájemci mohou uspořádat také vlastní akci, inspiraci najdou na stránkách Mezinárodních dnů proti rasismu, pomoc nabízí i dvoučlenný tým zakladatelů Evy Balcarové a Mikuláše Vymětala.

Mezinárodní dny chtějí připomenout, že lidé na mnoha místech světa zažívají útlak kvůli své víře, přesvědčení nebo světonázoru. „Týká se to každého z nás, o to více s příchodem lidí z válkou stižené Ukrajiny. Další ročník studentské literární soutěže proto vyhlašujeme pro české i ukrajinské děti a mládež,” vysvětluje Mikuláš Vymětal, podle nějž úsilí o obhajobu lidských práv patří k zásadním úkolům církve ve společnosti. „Celosvětově se k náboženské víře hlásí více či méně aktivně většina obyvatel zeměkoule. Zde musím smutně konstatovat, že věřící jsou jak na straně obětí, tak i pachatelů. Často je to i zvláštně propojené – ti, kteří zažívají diskriminaci, sami také neuvědoměle diskriminují druhé,” říká s tím, že v České republice se s projevy nenávisti a diskriminace setkávají v nejvyšší míře muslimové. „Muslimské ženy s šátky se často na veřejnosti stávají terčem verbálních útoků, přičemž se jich nikdo nezastane, ani církve, které hlásají teoretickou lásku ke všem lidem. Další rovinu diskriminačního jednání zažívají lidé s arabskými jmény či muslimským vzhledem, když shánějí bydlení či zaměstnání,” shrnuje. I přes proklamace některých politiků podle něj zůstaly u některých vrstev české společnosti tolerovaným jevem také nenásilné projevy antisemitismu.

„S věřícími křesťany, kteří jsou u nás obětí předsudků a diskriminace, se setkávám převážně v kontextu sexuální identity. LGBTQ+ křesťané, kteří veřejně projeví svou identitu, jsou často následně postiženi - vyloučeni z pracovních skupin, z možnosti vykonávat duchovenské povolání v konkrétních církvích, z přístupu ke svátostem či vůbec z některých církví. Také Romové jsou nevítáni ve většině ‚většinových’ kostelů, což jim tamní věřící dávají různým způsobem najevo,” popisuje svůj pohled Vymětal s tím, že v české sekulární společnosti se konkrétní věřící mohou také stát terčem odmítání či posměchu.

Práci ve prospěch přehlížených a diskriminovaných menšin vnímá Vymětal jako součást svého poslání. Synodem Českobratrské církve evangelické byl zvolen farářem pro menšiny. „Vnímám to tak, že skoro každý duchovní naší církve podporuje práci s menšinami a sám jim pomáhá, já však konám tuto službu na celý úvazek a nemám na starosti jednotlivý sbor jako ostatní,” osvětluje. V rámci své činnosti byl zvolen jednatelem pracovní skupiny pro Romy Ekumenické rady církví, usiluje o rozvoj křesťansko-muslimského a křesťansko-židovského dialogu, je také členem komise pro rozhovor s LGBTQ lidmi v církvi a komise pro lidská práva. „Jako farář jsem v kontaktu s představiteli diskriminovaných menšin u nás – s Romy, muslimy, cizinci, lidmi z komunity LGBTQ+. Tyto aktivity mají různé podoby. Podporuji například šíření romského Nového zákona, křtím romské děti i dospělé, občas kážu při romsko – českých bohoslužbách. Jednou měsíčně spolupořádám modlitby za Ukrajinu, jednou ročně modlitby za migranty.” Farář pro menšiny je také autorem mezináboženského kalendáře, který zve ke společnému slavení a napomáhá vzájemnému poznávání. Kalendář je ke stažení v černobílé nebo barevné verzi.

Fotografie: Petr Zewlak Vrabec, Lukáš Houdek