Jak fungovala nacistická propaganda? Výmarské centrum motivuje mladé Evropany k diskusi

Obrázek: workshopsejbw-fotosteffenwaltherundjanbernert-21

Každý rok přijedou do německého Výmaru stovky středoškoláků z celé Evropy. Na počátku edukativních workshopů zjišťují, že o evropské historii mnoho nevědí. Postupně se dozvídají, jak fungovala propaganda v době nacismu a jak byla potlačována lidská práva. Debatují nejen o minulosti, ale také o aktuálním dění. Od letošního roku budou do Evropského vzdělávacího centra pro mládež jezdit také studenti z Česka.

Odlišné znalosti

Výmar byl po staletí místem, kam mířili slavní spisovatelé a umělci. Inspirativní atmosféra tohoto města v Durynsku učarovala Goethemu i Schillerovi. Po první světové válce se zde otevřela inovativní umělecká škola Bauhaus, kde učili renomovaní umělci z celé Evropy. Po první světové válce tu byla vyhlášena takzvaná Výmarská republika. V roce 1937 nacisté vybudovali poblíž Výmaru koncentrační tábor Buchenwald. Mnohovrstevnatá historie tohoto města zaujala lektory z Evropského vzdělávacího centra pro mládež (EJBW), které je ve Výmaru od roku 1999. Po celém Německu je několik podobných center, která mají prostory pro diskuze i ubytovací kapacity. Výmarské patří mezi největší a je o něj velký zájem hlavně proto, že se studenti podívají na autentická místa, která jsou přímo spjata s historickými událostmi. „Organizujeme vzdělávací programy v angličtině pro středoškolské studenty, ale rozhodně nechceme suplovat výuku dějepisu. To by ani nebylo možné, protože k nám jezdí mladí lidé z celé Evropy, kteří mají naprosto odlišné znalosti moderní historie. Ostatně i u nás v Německu máme rozdílné přístupy k výuce dějepisu. Každá spolková země má úplně jiné osnovy. V rámci našich šestidenních programů organizujeme studentské debaty. Bavíme se s mladými lidmi nejen o moderní evropské historii, ale také o tom, jak nás společná historie dodnes ovlivňuje,“ říká Eric Wrasse, ředitel EJBW.

Obrázek: workshopsejbw-fotosteffenwaltherundjanbernert-62

Prostor pro otázky

Každý z těchto vzdělávacích programů vedou lektoři, kteří teenagery motivují, aby mezi sebou sdíleli příběhy z jednotlivých zemí. „Zpočátku je pro některé studenty dost nezvyklé, aby se samostatně projevili. A navíc aby mluvili před lidmi, které znají jen pár hodin. Říkají nám, že ve škole má hlavní slovo učitel a názory mladých prý pedagogy moc nezajímají. My se snažíme vytvořit takové prostředí, aby se tu studenti cítili bezpečně a mohli diskutovat o všem možném, co je zajímá. Vždy říkáme, že žádná otázka není hloupá, a je úplně normální, že spoustu informací z historie neznají. Nejsme tu od toho, abychom je známkovali jako ve škole. Debatujeme se studenty o nejrůznějších projevech bezpráví v moderních dějinách. Hodně je zajímá meziválečné období, kdy sílil nacismus. Ptají se, proč byli postupně lidé vyčleňováni ze společnosti. Mnohdy jsou dost překvapení, že nacistické perzekuce se týkaly nejen Židů, ale také například lidí z LGBT komunity nebo hendikepovaných,“ říká lektor Steve Eichler.

Obrázek: workshopsejbw-fotosteffenwaltherundjanbernert-2

Jiná perspektiva

Po prvním seznamovacím dni následuje komentovaná prohlídka v ulicích Výmaru. Mladí lidé se dozvídají více informací o Výmarské republice. Lektoři jim ukazují archivní snímky města a vysvětlují, proč jen pár kilometrů odtud byl v roce 1937 vybudován koncentrační tábor Buchenwald. Následuje půldenní exkurze, která podle Eichlera nemá studenty zahltit výčtem letopočtů. Lektoři z památníku Buchenwald sice vyprávějí o historii tohoto koncentračního tábora, ale snaží se ji přiblížit na konkrétních životních osudech. Na závěr exkurze lektoři EJBW diskutují se studenty nejen o obětech nacistických perzekucí, ale také o lidech, kteří se přímo podíleli na mučení a zabíjení. Zaznívají otázky, které nutí k zamyšlení, jako například: Proč mnozí uvěřili nacistické ideologii? Proč řada dospívajících byla v Hitlerjugend? Proč mladé lidi lákala kariéra v SS? „Jde nám o to, aby se studenti podívali na konkrétní události z odlišné perspektivy a vnímali, jak málo stačí, aby se společnost radikalizovala. Bavíme se také o tom, proč byla během nacistické éry tak účinná propaganda a jak tehdy fungovala cenzura médií nebo cenzura umění,“ říká Steve Eichler.

Obrázek: workshopsejbw-fotosteffenwaltherundjanbernert-18

Aktuální situace

Tým lektorů EJBW průběžně inovuje jednotlivé programy pro studenty. V době uprchlické krize okolo roku 2015 se v rámci společných diskuzí zaměřili na téma opuštění domova a hledání nového domova. Od loňského února se přirozenou součástí programů stala také diskuze o válečném konfliktu na Ukrajině. „Jezdí k nám studenti z celé Evropy a někteří mají přímou zkušenost se ztrátou domova. Jsou z uprchlických rodin například ze Sýrie, z Afghánistánu nebo Afriky. A v tom je právě velký přínos našich mezinárodních programů, že se tady během pár dnů mohou potkat mladí, kteří by se možná za jiných okolností nesetkali. Nejsou to „ti uprchlíci“, které vídáme v médiích, ale naprosto konkrétní lidé s konkrétní životní zkušeností,“ říká Eric Wrasse a dodává, že jeho tým učí mladé kritickému myšlení, aby byli schopni si ověřovat informace, které najdou na internetu. Podle Wrasseho si řada studentů během programů EJBW začne uvědomovat, že existují paralely mezi událostmi 20. století a tím, co se děje dnes. „Rozhodně jim nepodsouváme automatické propojování mezi minulostí a současností. Mnohdy se stává, že sami studenti přijdou s tím, že vnímají, jak se určité mechanismy stále opakují. Týká se to například vyčleňování určité skupiny lidí ze společnosti nebo porušování lidských práv dříve a nyní,“ říká ředitel EJBW.

Obrázek: workshopsejbw-fotosteffenwaltherundjanbernert-3

Propojení do Česka

Kromě stálých programů pro studenty z celé Evropy organizuje tým EJBW také workshopy, které jsou na míru pro konkrétní skupinu mladých lidí. Již od roku 2007 jezdí do Výmaru studenti gymnázií a učňovských oborů z belgické Lovaně. Jeden z přeživších koncentračního tábora Buchenwald se totiž po válce přestěhoval do Lovaně. Apeloval na vedení radnice, aby podpořilo školní zájezdy do Výmaru, protože věřil, že má smysl, aby se mladá generace dozvěděla, co se stalo během nacistické éry. Kromě tohoto programu pro Lovaň nyní vzniká nová vzdělávací aktivita, která vůbec poprvé zapojí školní skupiny z Česka. Edukativní programy EJBW totiž zaujaly lektorky Terezu Štěpkovou a Marii Smutnou z české neziskové organizace Schola Fidentiae. Obě mají dlouholeté zkušenosti s vedením vzdělávacích akcí o druhé světová válce pro školy po celém Česku. „Nedávno u nás byly tyto lektorky ve Výmaru. Společně jsme vymysleli program na míru pro studenty z Česka a Německa. Hodně mě zajímá, jaké budou pohledy českých a německých studentů na konkrétní historické události. Co se učí u vás a jak se toto téma učí v Německu. První českoněmecký program se bude konat letos v září a zařadíme do něj nejen aktivity ve Výmaru, exkurzi do bývalého koncentračního tábora Buchenwald, ale také návštěvu nedalekého Erfurtu, kde je stálá expozice o politických vězních v době NDR. Budeme diskutovat o českoněmecké historii a určitě přijde řeč i na aktuální dění, protože stejně jako u nás také v Česku vzrůstá nacionalismus,“ uzavírá Steve Eichler.

Foto: Jan Bernert a Steffen Waltherund