V posledním týdnu se v českém online prostoru šíří článek s názvem Křeček odhalil okrádání státu: Rodiny v Sokolově berou na sociálních dávkách 70 tisíc korun ze serveru Byznys noviny. Článek reaguje na facebookový příspěvek Stanislava Křečka z 5. března 2018. Zástupce ombudsmana v příspěvku komentuje svoji návštěvu v Sokolově. V příspěvku se zaměřuje na problematiku obchodování s chudobou a zneužívání dávek pěstounské péče. Server Byznys noviny pak celou problematiku dává do souvislosti s Romy. „Romové však nejsou většinovými příjemci žádných dávek,” říká Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi.
„Obec Sokolov byla mezi těmi obcemi, kteří využili zákonnou možnost vydat opatření obecné povahy, které umožňuje, aby jedna ze sociálních dávek – příspěvek na bydlení – nebyla vyplácena všem, kteří na tuto sociální dávku mají nárok, ale nebyla přiznána těm, kteří se do obce nově přistěhují. Obecně se soudí, že toto opatření má zabránit negativnímu jevu plynoucímu z naší neschopnosti zajistit podmínky bydlení lidem, který pro jejich vztah k bytovému majetku, ke spoluobčanům a spolubydlícím a k veřejnému pořádku nikdo běžně byt nepronajme a které jsme si zvykli nazývat „obchodníky s chudobou,” uvádí Křeček k problematice obchodování s chudobou. Zde je potřeba poznamenat, že obchodníky s chudobou nenazýváme lidi, kteří nemohou sehnat vhodné bydlení, ale naopak ty, kteří na situaci takových lidí vydělávají. Tzv. byznys s chudobou není nová problematika, kterou by Stanislav Křeček aktuálně odhaloval. Stát se s ní potýká v podstatě již od začátku 21. století a i samotný úřad ombudsmana se jí zabývá řadu let. Tento byznys funguje tak, že majitel ubytovny či bytů ubytovává v nevhodných podmínkách chudé rodiny či jednotlivce, přičemž si účtuje neúměrně vysoké nájmy. Ty jsou pak v určité výši propláceny lidem s nízkými příjmy pomocí Příspěvku na bydlení. Výše příspěvku se vypočítává z rozdílu mezi příjmy a zaplaceným nájemným. Na příspěvek na bydlení má nárok osoba (rodina), která vynakládá více než 30 % (v Praze 35 %) ze svého příjmu na náklady na bydlení. Rodiny či osoby nacházející se v hmotné nouzi mohou mít nárok také na dávku Doplatek na bydlení. Obě dávky však lze získat po splnění podmínek daných zákonem. Další dávka, která může být poskytnuta osobám či rodinám v hmotné nouzi je mimořádná okamžitá pomoc. Ta může být poskytnuta v případech nenadálé události - např. živelná pohroma či případech mimořádného charakteru - např. nákup školních pomůcek či rozbitého vybavení domácnosti. V takovém případě však úřad každou žádost posuzuje individuálně. U každé z nich musí žadatel uvést příjmy a potvrdit nákup účtenkou. Maximální výše mimořádné okamžité pomoci v případě mimořádné události činí 15násobek částky životního minima jednotlivce, tedy 51 150 Kč. Na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby (např. domácí spotřebiče) nesmí dávka překročit v kalendářním roce 10násobek životního minima jednotlivce, tedy 34 100 Kč.
Jak Stanislav Křeček zmiňuje, některé z obcí využily v novém roce opatření vyhlášení oblastí se sociálně nežádoucími jevy, kde se novým žadatelům nevyplácejí doplatky na bydlení. Podle starostů je díky němu možné zabránit vzniku a rozšiřování ghett i ,obchodu s chudobou’.
Další téma, které zástupce ombudsmanky zmiňuje, je zneužívání dávek pěstounské péče. „Jiný způsob, jak získat snadno peníze od státu, je existence ,příbuzenských pěstounů’, kteří byli zřízeni proto, aby o opuštěné děti pečovaly nikoliv cizí osoby, ale, pokud je to možné, některý příbuzný. Jaké je to v praxi? V Sokolově je 200 takovýchto pěstounů. U některých existuje vážná pochybnost, zda o svěřené děti skutečně osobně pečují. Jedna z nich takto ,pečující’ o 4 děti, dostává měsíčně 69 000.-Kč,” uvádí Křeček.
„Dávky státní sociální podpory a dávky pěstounské péče nemůže pobírat jakákoliv osoba pouze na základě nějakého prohlášení. Ve věci dávek státní sociální podpory jedná za dítě biologický rodič, případně jiná osoba, které bylo dítě soudem svěřeno do péče. Pro dávky pěstounské péče se taktéž vychází pouze z rozhodnutí soudu,” uvádí k problematice Kateřina Kubicová z Úřadu práce ČR. Pěstouni určení soudem také mohou zhruba dvakrát ročně počítat s kontrolou z Odboru sociálněprávní ochrany dítěte a namátkově může kontrolu vykonávat také úřad práce, který dávky vyplácí. Kontrola se týká především toho, zda v domácnosti nežijí také biologičtí rodiče.
„Když je dítě svěřeno do péče prarodiče nebo praprarodiče, náleží jim odměna pěstouna pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na sociální a majetkové poměry pěstouna a jeho rodiny a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte,” vysvětluje mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková. „Pokud nejde o případ hodný zvláštního zřetele, může úřad práce zahájit řízení a odměnu pěstouna odejmout,” doplňuje. Pokud mají do pěstounské péče dítě svěřené jeho prarodiče, dostávají odměnu, jedině když pečují alespoň o tři děti nebo alespoň jedno dítě, které je závislé na péči jiné osoby v prvním nebo druhém stupni nebo v tzv. případech hodných zvláštního zřetele. Zda se v daném případě jedná o případ hodný zvláštního zřetele, posoudí právě příslušný obecní úřad obce. Jeho vyjádření je krajská pobočka Úřadu práce ČR povinna vyžádat. Je to tedy právě obec, která v takových případech uvádí své stanovisko k péči o dítě. Pokud tedy „existuje vážná pochybnost, zda o svěřené děti skutečně osobně pečují”, jak uvádí Stanislav Křeček, je v kompetenci obce takové případy řešit.
Dále pan Křeček uvádí, že „jedna z nich takto ,pečující’ o 4 děti, dostává měsíčně 69 000.-Kč,” nijak však nespecifikuje, o které dávky by se mělo jednat a na co jsou určené. Výše dávky za trvalou pěstounskou péči se v lednu zvyšovaly a aktuálně se vyplácejí ve výši 12 tisíc Kč za jedno dítě, 18 tisíc Kč za dvě děti, 30 tisíc Kč za tři děti a za každé další dítě svěřené do péče se odměna zvyšuje o 6 tisíc Kč. V případě ženy mající v trvalé péči 4 děti se tedy jedná o částku 36 tisíc korun. Ta se může zvyšovat v závislosti na zdraví dítěte. Pěstoun získá 30 tisíc Kč měsíčně, když pečuje aspoň o jedno dítě, které je závislé na pomoci jiné osoby ve stupni II, III nebo IV. Tato dávka je však vyplácena z důvodu zvýšených potřeb takového dítěte. Pro pěstouny na přechodnou dobu se však výše dávky neměnila a v případě péče o 4 děti by se tak jednalo o částku 24 tisíc Kč.
Pěstouni dostávají také pravidelný měsíční příspěvek na úhradu potřeb dítěte, musí jít ale o dítě nezaopatřené, tj. dítě do skončení povinné školní docházky, maximálně do 26 let. Tento příspěvek dosahuje výše 4 950 korun u dítěte do 6 let, 6 105 korun u dítěte od 6 do 12 let, 6 985 korun u dítěte od 12 do 18 let a 7 260 korun u dítěte od 18 do 26 let.
Zda tedy existuje rodina, o které se zástupce ombudsmanky zmiňuje, není jasné. Důležité však je upřesnit, že se nejedná o novou problematiku, ale byznysem s chudobou i případným zneužíváním pěstounských dávek se stát, obce, úřad práce i místní organizace dlouhodobě zabývají a snaží se hledat nejvhodnější řešení. „Z výpočtů postavených na ustanovení tří zákonů jsme prokázali, že rodina se čtyřmi dětmi v pěstounské péči nemůže na dávkách pobírat uvedenou sumu bez toho, že by zároveň někteří z členů domácnosti byli zdravotně postižení nebo v důchodu,” uvádí pro HFC Alena Zieglerová. „O přiznání odměny pěstouna rozhoduje v případě příbuzenské péče obec s rozšířenou působností, tedy i město Sokolov. Toto město má také zákonnou povinnost zkontrolovat každé dva měsíce plnění dohody o pěstounské péči, tedy i to, zda není ,zneužívána’,” říká Zieglerová a dodává, že uvádění takovýchto částek bez uvedení souvislostí může mít pro chudé rodiny fatální následky. Většina rodin s malými dětmi nacházejících se v hmotné nouzi má totiž nárok na dávky mnohem nižší.
Úvodní foto: Wikipedia