Platforma na odhalování šikany Nenech to být vytvořená brněnskými studenty po několika letech, kdy působila především na středních školách a studenti mohli skrze ni zodpovědným osobám oznámit šikanu, rozšiřuje svou působnost a nyní působí i ve firmách. „Už od spuštění NNTB pro školy se na nás obraceli zaměstnanci i firmy s dotazem, zda bychom nemohli rozšířit platformu také do firemního prostředí,“ vysvětluje pro HFC její zakladatel Jan Sláma a pokračuje: „Obvykle to nebylo kvůli šikaně, ale spíš možnosti anonymního a bezpečného kontaktu s vedením ohledně čehokoliv, co zaměstnance v práci trápí a chtěli by to změnit.“
Protože podle Jana Slámy zaměstnanci často nevědí, na koho se v případě potíží ve firmě obrátit, mnohdy mívají strach říci nadřízeným o problémech, aby nepřišli o místo, a vedení mnohdy nenapadne, že by k něčemu špatnému mohlo mezi jejich podřízenými docházet, zůstávají potíže ve firmách často skryté. Firemní prostředí však zdaleka není vůči konfliktům mezi zaměstnanci samotnými či zaměstnanci a nadřízenými imunní, objevují se jak problémy legislativní, tak personální. Co se personálních problémů týče, může jít o hrozící vyhoření, nedostatky ve firemní kultuře, mobbing (skupinová šikana na pracovišti vůči jednotlivci), bossing (šikana nadřízeného vůči podřízenému), staffing (šikana podřízeného vůči nadřízenému). Sláma dále zmiňuje sexuální obtěžování, diskriminaci, znevažování něčí práce, zesměšňování, ale i přepracovanost, deprese či jiné osobní problémy. „Hlavně v zahraničí se setkáváme s diskriminací spojenou s pohlavím, barvou pleti, národností i orientací. To se týká například Jihoafrické republiky. S tím pak souvisí zmíněné sexuální obtěžování, ze kterého se stává v poslední době častější téma. Každá firma se ale setkává s něčím jiným a NNTB je proto především preventivní pojistka, že u nich k ničemu podobnému docházet nezačne,“ doplňuje Sláma.
Ztráta zaměstnance firmu bolí
Jan Sláma přiznává, že obecně se firmy snaží případné problémy řešit více, než je tomu u škol. A má pro to jednoduché vysvětlení. „U nejvyššího vedení soukromých firem bývá přístup jiný, jelikož ztráta každého zaměstnance je zabolí. Podle průzkumu stojí odchod jednoho člověka firmu průměrně 250 000 až 500 000 korun. Další rizika spojená s negativním PR, soudními spory a podobně mohou být ještě zásadnější. U firem bývá také běžné, že si k řešení pozvou odborníky, kteří jim pomohou. V zemích, kde nabízíme odbornou podporu školám i firmám, sledujeme i my větší zájem právě ze strany firem.“ Ač podle Jana Slámy již nyní celá řada společností využívá fyzické schránky důvěry či telefonní linky, online schránka důvěry má oproti ostatním přeci jen řadu výhod. Proto se tento typ komunikačního kanálu v posledních letech více rozmáhá.
Malé firmy i korporáty
Mohlo by se zdát, že problémy například se šikanou či sexuálním obtěžováním budou řešit spíše velké firmy, nicméně tyto fenomény se nevyhýbají ani těm menším. Většina firem, které se dosud registrovaly na platformě Nenech to být, má několik set až tisícovku zaměstnanců. Protože platforma zdaleka nepůsobí pouze v České republice, zapojila se také jihoafrická společnost s několika tisíci zaměstnanci a v současnosti je v jednání zapojení mexické korporace o 150 tisících zaměstnanců. „Nově nás teď oslovila i společnos o 60 lidech,“ potvrzuje Jan Sláma skutečnost, že i menší firmy rády využijí anonymní platformy pro upozornění na škodlivé jevy nebo naopak pro podněty ke zlepšení. „Pro tyto společnosti je NNTB zajímavé také z toho důvodu, že registrací splní požadavky nové směrnice EU na ochranu oznamovatelů, která se jich začne brzy týkat," doplňuje Sláma.
Jak to funguje?
Pokud se objeví problém nebo riziko, o kterém není snadné mluvit osobně, zaměstnanec na něj přes platformu Nenech to být upozorní kompetentní osobu ve firmě, a to anonymně. Kompetentní osoba, kterou může být podle Slámy například HR manažer, manažer interní komunikace nebo v některých případech i ředitel firmy, se oznámením začne zabývat. Nenech to být tak působí jako schránka důvěry, skrze kterou mohou zaměstnanci upozornit nejen na problémy personálního charakteru, ale také na podezření na korupci či zpronevěru, závadnost potravin a produktů, nedodržování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, firemních směrnic a další rizika. Firmou prověření lidé, kteří takové oznámení obdrží, pak mají včasným zásahem moc udržet v týmu klíčového člověka nebo předejít škodám většího rozsahu. S autorem oznámení může kompetentní osoba nadále komunikovat a záleží čistě na konkrétním zaměstnanci, zda po celou dobu řešení problému zůstane v anonymitě, nebo z ní v jakékoli fázi vystoupí. „Nikdo z firmy nezjistí, kdo a z jakého zařízení oznámení odeslal,“ uvádí web platformy.
Zapojte svou firmu
Chcete se zapojit do sítě firem, které pomocí Nenech to být zlepšují vztahy nejen mezi svými zaměstnanci a starají se o poklidnou atmosféru ve firmě? Registrovat se můžete přímo ZDE.
Ilustrační foto: PXfuel