Podle většiny ředitelů základních a mateřských škol zapojených do aktuálního šetření zvyšují obědy zdarma ve vzdělávacích institucích přímý vliv na docházku dětí z chudých poměrů i na jejich školní výsledky. Ukázala to analýza Nadace OSF, kterou pro ni zpracovala agentura Median. Studie ukázala také velkou podporu této iniciativy u veřejnosti. „Obědy zdarma by v nějaké formě měly existovat podle 86 % lidí,“ říká sociolog Daniel Prokop a dodává, že se liší jen kritéria, podle kterých by je rozdělovali. Studie doplňuje, že jednoznačně proti bylo pouhých 7 % dotázaných.
Výzkum ve svém shrnutí uvádí, že hrazení nákladů spojených se stravným dětí ve školách a mateřských školkách samotnými rodinami žijícími v chudších podmínkách je jednou z hlavních překážek docházky dětí do těchto zařízení. Podle studie chodí do mateřských škol až 40 % dětí z chudých poměrů, jejichž rodiče mohou mít problém obědy platit. Podíl dětí z tohoto prostředí se pak zvyšuje v případě základních škol – a to zejména z toho důvodu, že školní docházka je na rozdíl od předškolního vzdělávání povinná.
Obědem zdarma k lepším studijním výsledkům
„Dostatečné předškolní vzdělávání přitom prokazatelně pozitivně ovlivňuje výsledky dalšího vzdělávání a úspěch na pracovním trhu,“ uvádí k výzkumu Nadace OSF s tím, že v Česku není tato problematika systémově řešena. „Mateřské školy zapojené do programu obědů zdarma uvádějí, že se zvedl počet žáků z chudých rodin (37 %), zlepšila se jejich školní docházka (70 %) a výsledky (64 %),“ doplňuje studie. To kvituje také Petr Zábojník, zastupitel Moravskoslezského kraje a místostarosta městského obvodu Ostrava Poruba. „Přínos podpory obědů do škol je pro nás jednoznačný. Děti z cílových skupin nejsou vyčleněné z kolektivu. Navíc je program nastaven tak, že je opravdu těžko zneužitelný. Potřebné dítě prostě dostane najíst, aniž by to na kohokoli z aktérů kladlo přehnané nároky,“ hodnotí.
Dotační programy existují, využívá je minimum zařízení
V Česku existuje dvojice dotačních programů na obědy zdarma, které právě některé školy a školky využívají. Jedna spadá pod Ministerstvo práce a sociálních věcí, druhá pod Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ty však podle studie využívá jen zlomek počtu zařízení. „Překvapilo nás, že program MPSV není plošně využíván, a zjistili jsme, že mezi výzvou programu a pomocí pro konkrétní dítě je řada aktérů, kteří mohou zapojení bránit. Okolo čerpání prostředků pro financování stravného navíc koluje spousta mýtů. Těší nás, že je kraje i ředitelé oslovení v rámci analýzy jednoznačně vyvracejí,“ vysvětlila Lucie Plešková z Nadace OSF.
Obědy zdarma ano, ale ne všem
Třetina veřejnosti se dle zjištění domnívá, že obědy zdarma by měly dostávat jen ty děti z nejchudších poměrů. Tomu také odpovídá aktuální nastavení dotačního programu MPSV. „Polovina respondentů by byla štědřejší – dle části (27 %) by měly mít nárok na obědy zdarma děti z rodin s podprůměrným příjmem, druhá část (26 %) by poskytla obědy zdarma všem dětem,“ uvádí studie.
Názory se různí také u samotných vedoucích pracovníků vzdělávacích institucí. Ředitelé školek a škol jsou v porovnání s veřejností přísnější. Téměř polovina z nich (43 %) by byla pro tu nejužší možnou definici výběru dětí – tedy z těch rodin, které pobírají dávky v hmotné nouze v době delší než tři měsíce.
„Obědy zdarma by v nějaké formě měly existovat podle 86 % lidí. Jejich postoj se ale liší v tom, zda by obědy poskytovali jen dětem z nejchudších či podprůměrně příjmových rodin, zda by kromě chudoby měla být posuzována i rodinná situace jako samoživitelství nebo by měly být poskytovány všem dětem bez rozdílu. Každopádně se potvrzuje, že z opatření sociálního začleňování mívají velkou podporu ty, které se týkají dětí,“ uzavírá sociolog Daniel Prokop z Medianu.
Celou výzkumnou zprávu si stáhněte ZDE.
Ilustrační foto: Petr Vinš / Agentura pro sociální začleňování