Dva litry na pití, devět litrů na splachování záchodu, patnáct litrů na vaření, desítky litrů na koupání. Podle humanitární organizace ADRA spotřebuje každý Čech průměrně 90 litrů vody každý den. Přesto jsou i v dnešní době v Evropě oblasti, kde je pitné vody nedostatek. Jednou z nich je Ukrajina, kde situaci v posledních letech zhoršil válečný konflikt. „Voda je život. Dříve jsme o tom nepřemýšleli, ale teď jsme se naučili vodou šetřit. Například jsme se naučili stejnou vodu použít několikrát. Nejprve v ní vaříme a pak s ní zalijeme zahradu. Nádobí myju v čisté vodě bez saponátu, abych pak mohla vodu použít na zalití sazenic,” říká pětasedmdesátiletá Taťána, která si z nízké penze nemůže dovolit kupovat drahou vodu z cisterny. Místním obyvatelům nyní pomáhá česká nezisková organizace ADRA. Kromě pravidelných dodávek pitné vody také v zasažených oblastech staví studny.
Světová zdravotnická organizace uvádí, že 844 milionů lidí na světě nemá přístup k pitné vodě a 2 miliardy lidí používají kontaminovaný zdroj pitné vody. Nedostatečná hygiena a kontaminovaná voda jsou přitom spojeny s přenosem nejrůznějších nemocí, jako například cholery, průjmu, úplavice, žloutenky nebo tyfu. Každoročně tak v důsledku této situace zemře přes 800 tisíc lidí, z toho téměř polovinu tvoří děti. Nedostatek vody s sebou přináší i další problémy. Lidé v zasažených oblastech tráví spoustu času jejím získáváním, mnohdy také přicházejí o finance nebo se dokonce dostávají při cestě k vodě do nebezpečných situací. Lepší vodní zdroje tak zvyšují produktivitu obyvatelstva a znamenají nižší výdaje na zdravotnictví.
Východní Ukrajina Na východní Ukrajině má válečný konflikt za následek poničení vodních systémů. Podle organizace ADRA dochází během bojů opakovaně k závažným incidentům, při kterých je poškozována vodní infrastruktura. „Pitná voda tu nebyla ani do války, ale dala se bez problémů koupit v jednom ze dvou vesnických obchodů. Dnes tu zůstal jen jeden a nakupují tam převážně vojáci. Já tam nechodím, je tam draho," přibližuje situaci pro server Aktuálně Galina Viktorovna, která ve vesnici Berďanského, kde stále žije sto dvacet lidí, zastává funkci obvodního lékaře. „Takže jedinou možností je odjet pro vodu do Mariupolu. Ale to jde, jenom když máš auto. Těžko budeš tahat desítky litrů vody autobusem a pak ještě několik kilometrů pěšky," dodává Valentina, další z obyvatelek vesnice.
„Každý den zde v Donbasu, kde naše organizace pomáhají lidem trpícím konfliktem, jsme svědky toho, jak obrovský dopad má nedostatečný přístup k vodě na běžný život lidí. Když ostřelování poničí vodní infrastrukturu, ihned přijdeme s dodávkou stovek tisíců litrů vody pro rodiny, které by jinak neměly vodu vůbec žádnou. Naše pomoc je velmi potřebná, ale není to trvalé řešení,“ popisuje ředitel ADRA Ukrajina Artem Dikhtiaruk.
Zakarpatská Ukrajina
Omezený přístup k pitné vodě je velkým problémem i oblasti Zakarpatska, která historicky patřila k Československu. Žije zde mnoho etnických menšin, které jsou podle organizace v běžném životě ještě více znevýhodněny. „V mukačevském romském táboře žije celkem sedm tisíc lidí bez napojení na rozvody vody a kanalizaci. Většina obyvatel tedy vodu čerpá ze znečištěné řeky a následně ji využívá pro vaření, praní nebo hygienu. To vše se promítá na zhoršeném zdravotním stavu místních obyvatel,” uvádí pro HFC Pavla Fajfrlíková, projektová koordinátorka organizace ADRA. „Mnohdy v zakarpatských osadách není zajištěn ani základní životní standard a není zde přístup k nezávadné pitné vodě,” dodává a upozorňuje, že v osadách přitom žije asi 80 tisíc obyvatel.
Studny
I v této oblasti Češi pomáhají. ADRA zde ve spolupráci se švédskou firmou Atlas Copco v loňském roce vybudovala patnáct vodních pump. Letos plánuje čtrnáct nových čerpadel ve vesnicích Berkasovo, Chomonyn, Pavshyno a v mukačevském táboře. „Atlas Copco celosvětově podporuje projekty spojené s přístupem k pitné vodě. Doufali jsme, že v rámci regionu střední a východní Evropy nenajdeme oblast, kde se k pitné vodě jednoduše každý nedostane. Byli jsme překvapení, že takových míst velice blízko kolem nás je dost.“ říká Pavla Králová z Atlas Copco.
Projekt tak mění životy tisíců lidí. Jedním z nich je vdova Mahda Baloh. Žena, která žije měsíčně ze 45 euro, která nepokryjí ani základní potřeby, navíc musela několik měsíců každý den absolvovat dlouhou cestu pro vodu. „Teď mám pitnou vodu přímo před domem, tím mi odpadla spousta starostí. Je to pro mě velká pomoc,“ vyjádřila vděčnost za českou podporu.
Právo na vodu i zdraví „Uvědomili jsme si, že když nám přestane téct voda z kohoutku, ať už z důvodu nedostatečné údržby vodní infrastruktury znemožněné přetrvávajícími boji nebo kvůli ostřelování a následnému poničení, je omezeno nejen naše právo na vodu, ale i právo na zdraví,” komentuje ADRA. Organizace také upozorňuje, že v oblastech s centralizovaným systémem vytápění závislým na vodě, může zůstat tisíce lidí i bez topení. „V takovém případě jsou lidé přinuceni opustit své domovy nebo se uchýlit k nákladným alternativám. Mnoho lidí v této oblasti již jednou vysídleno bylo a jejich ekonomická situace se posledních pět let zhoršuje,” uzavírá ADRA.
Foto: ADRA