Šestapadesátiletý pan H. byl zaměstnaný v Praze. Jeho zdravotní stav se však zhoršil a musel z práce odejít. Několik dní po propuštění z hospitalizace vyhledal pomoc. Uvedl, že už několik dní nejedl, přespává venku a jeho zdravotní stav není dobrý. Pan H. je jedním z klientů nového projektu Stůl pro jednoho, který podporuje lidi bez domova porcí teplého jídla denně. Zatímco pomocí Oběda pro dalšího, o kterém jsme natočili video, můžete lidem bez domova koupit oběd v restauracích Lokál, Stůl pro jednoho nabízí možnost zapojení provozovatelům stravovacích služeb. Ti mohou poskytnout člověku bez domova zdarma jednu porci hlavního jídla denně.
„Projekt se začal uskutečňovat naprosto spontánně a důvodem byla má aktuální touha ‘něco změnit’. V prvopočátku jsem si jen držela v hlavě nápad, jak dostat teplé jídlo mezi osoby žijící na ulici. Později začala spolupráce s pražskou pobočkou neziskové organizace NADĚJE, odborným garantem projektu,” popisuje pro HFC vznik projektu iniciátorka a koordinátorka Dominika Farkasová. Kromě přímé pomoci osobám na ulici projekt podporuje také návrat do běžného života. Důležité je dle zakladatelky posílit sebedůvěru a pocit jistoty u klientů. „Provozovatelé restaurací a kaváren, kteří jsou zapojeni do projektu, darováním jedné porce teplého jídla několikrát do týdne mohou nejen nasytit hladovějícího klienta, ale tím, že mu dají možnost být přítomen v restauračním zařízení, mohou opravdu výrazně změnit jeho pohled na situaci, ve které se nachází, a pozitivně tak ovlivnit další vývoj jeho života,” vysvětluje Farkasová.
Teplé jídlo, sociální kontakty i motivace
„Možnost návštěv restaurací a stravovacích provozoven v rámci projektu lidi bez domova motivuje dbát o svůj zevnějšek, učí je pravidelnosti a mezilidským vztahům. Zároveň jim umožňuje získat zpět ztracenou sebedůvěru a následně začít na sobě pracovat. Někteří z klientů uvedený projekt opustili z důvodu nástupu do zaměstnání či výkonu brigád,” hodnotí pro HFC pozitivně projekt také Aleš Strnad, vedoucí terénního provozu neziskové organizace NADĚJE. Dodává, že zajištění pravidelné a kvalitní stravy pro lidi bez domova by mělo být standardem každé vyspělé společnosti.
Klienty pro zapojení do projektu vybírají pracovníci organizace NADĚJE. Preferováni jsou lidé přežívající venku mimo poskytované pobytové sociální služby. Pracovníci také doprovodí klienta na první oběd, aby se tak mohl seznámit s prostředím a obsluhou. Jídlo umožňují provozovatelé konzumovat přímo v zařízení nebo jej zabalí do odpovídajícího obalu. „Potvrdila se skutečnost, že není na místě obava, že by lidé bez domova nebyli schopni akceptovat a dodržovat pravidla projektu, resp. provozoven - pouze v jednom případě byl klient z projektu vyřazen, zároveň žádná ze zapojených provozoven projekt neopustila,” říká Aleš Strnad. „Všichni máme dobrý pocit, že pomáháme někomu, kdo to potřebuje. Všechen personál restaurace si našeho pána oblíbil, dáváme mu teplý čaj a jelikož je velice pohodový a slušný, obědvá v restauraci. Někteří mu přinesli i vytříděné věci ze šatníku. Když vchází do restaurace, všichni víme, že je přesně půl třetí,” popisuje na webu projektu majitel restaurace U Dobré myšlenky Martin Vlček zkušenost s klientem.
Pomoc chci společnosti v budoucnu vrátit
Do projektu je zapojen také pan M., který v dubnu požádal Mobilní sociální službu v Praze o pomoc. Po odchodu z práce se rozhodl odcestovat z Plzně za prací do Prahy. Utrpěl však vážnější zranění, kvůli kterému nebyl schopný si práci hledat, a zůstal na ulici. Přespává tedy v lese a hledal možnost využívání služeb pro lidi bez domova, zejména možnost pravidelné stravy. „Jsou to lidé, kteří si tento život nevybrali dobrovolně a denně se jen snaží přežít do příštího rána. Pokud mají zájem a sílu něco změnit a z ulice se dostat, my ostatní bychom je měli podpořit,” říká Dominika Farkasová. „Chci také přispět k obecné osvětě této problematiky a změnit pohled společnosti na tuto sociální skupinu,” doplňuje.
„Samotná účast v projektu je pro mne důležitá nejen z hlediska zajištění pravidelné stravy, ale taktéž v pravidelném kontaktu s druhými lidmi ze společnosti,” popisuje pro HateFree Culture jeden z klientů. „Osobně se domnívám, že by do projektu měli být zařazeni pouze lidé bez domova, kteří pomoc ocení, tedy, že si ji nenárokují a zároveň projeví snahu pomoc společnosti v budoucnu vrátit nazpět, tedy uvědomit si, že v životě není nic zadarmo. Já k tomu takto přistupuji a jsem moc rád, že projekt mohu využívat,” dodává.
Chcete do projektu zapojit svoji provozovnu a pomoci člověku bez domova získat teplé jídlo? Vyplňte formulář nebo zjistěte více informací.
Foto: Stůl pro jednoho