Freddie Fuller je country a folkový zpěvák, který často vystupuje před davy lidí zejména v Texasu, odkud pochází, zpíval i pro vojáky na misi v zámoří. Ta nejsilnější vystoupení však podle svých slov měl při velmi intimních koncertech. Je totiž jedním z desítek hudebníků, kteří ve spolupráci s iniciativou Swan Songs hrají komorní koncerty umírajícím lidem, povětšinou u jejich nemocničního lůžka. Ty se většinou skládají z jejich oblíbených písní. „Koncerty umožňují posluchači, rodině a přátelům soustředit se na něco jiného než jen na nemoc a pomocí hudby je stmelit,” uvádí svou vizi platforma, která zprostředkovala už přes 500 koncertů.
Umírání jak u nás, tak ve Spojených státech, stále patří k aspektům života, které společnost příliš vidět nechce. Lidé proto často umírají v ústraní, mimo zraky veřejnosti i rodiny – nejčastěji v nemocničním prostředí, doma jen výjimečně. A to se snaží právě Swan Songs měnit už 13 let. Samotní pacienti, jejich rodiny nebo přátelé mohou koncert jednoduše objednat přes webovou stránku. Vybraní hudebníci pak připraví vystoupení podle jejich přání.
Organizaci založila hudebnice Christine Albert, kterou už v roce 1992 požádala rodina mladého muže umírajícího na nevyléčitelnou nemoc, zda by jemu a rodině soukromě nezahrála. O několik let později ji o něco podobného požádal další z umírajících, její fanoušek. „Bylo ctí být pozvána zazpívat lidem v tak mocných momentech. Byly to chvíle plné pokory, současně inspirativní,“ uvádí Albert. O mnoho let později se jí podařilo založit tuto iniciativu a přizvat do ní desítky dalších zpěváků.
Sám Freddie Fuller ještě před tím, než se do hraní umírajícím zapojil, měl vlastní podobnou zkušenost, kdy hrál své vlastní matce, která onemocněla rakovinou. „Pamatuju si, jak jsem si k ní vlezl v nemocnici do postele s kytarou a hrál pro ni,“ vzpomíná pro Upworthy.
Nedávná zkušenost ho utvrdila v tom, že má hudba moc. Když ho totiž jedna z jeho kolegyň, která podobně jako on po nemocnicích hraje, požádala, aby odehrál koncert pro jejího umírajícího otce, čekal ho nečekaně silný zážitek. Ten už byl v kómatu a zatímco hrál, u jeho postele seděla jeho kolegyně Pam. „Hrál jsem asi 45 minut. Dohrál jsem poslední píseň, dozpíval poslední její slovo a zahrál poslední akord, když on vydechl naposledy,“ vybavuje si. „Uctivě jsme tam seděli a nasávali sílu toho momentu,“ dodává.
Muzíkant a skladatel Ed Miller, další z členů platformy, popisuje svůj strach, když byl požádán, aby odehrál svůj první koncert pro ženu umírající na rakovinu. „Musím přiznat, že jsem měl strach z představy svého hraní pro umírajícího člověka. Bál jsem se, že to pro mě bude nepříjemné, děsivé a depresivní,“ vzpomíná. „A jak se ukázalo, nemohl jsem se snad mýlit víc,“ pokračuje. Nakonec toto krátké vystoupení pro ni a její nejbližší považuje za jedno z nejsilnějších ve svém životě. „Byla cokoliv jen ne plna sebelítosti. Její smysl pro humor a energie vystoupily před její fyzickou únavu a udělaly z ní perfektní publikum,“ říká. „Zcela jistě si ten zážitek užila, což mi dodalo klidu, a její pokojné přijetí svého stavu rychle rozptýlilo jakýkoliv stud nebo nepříjemné pocity z mé strany,“ doplňuje.
O tom, že může být hudba i otevřenost srdce jejích interpretů blahodárná pro pacienty i jejich blízké, svědčí i jejich vzkazy na stránkách iniciativy. „Moc vám děkuji, Swan Songs, za to, že jste mé umírající matce dali opravdový dar. Milý a profesionální muzikant se objevil se svou kytarou, seděl na podlaze nebo na její posteli a skoro hodinu hrál mamince serenádu jejích oblíbených country písní,“ píše jeden z klientů. „Fotograf zachytil magické momenty radosti zářící z maminčina obličeje,“ dodává. Jiný píše: „V tyto dny si maminka mé návštěvy nepamatuje. Ráno po koncertu se ale vzbudila s pobroukáváním a prosila o ‚Cowboye George‘. Děkuji za podnícení starých vzpomínek a vytvoření nových v souvislosti s její oblíbenou hudbou. Děkuji, že jste ji takto vzdali čest.“
Foto: Swan Songs