Trevor Sage pochází z Londýna. Než přišel do Prahy, bydlel na jižním pobřeží Anglie a do Prahy jezdil za prací. „Když jsem se rozhodl, že odejdu předčasně do důchodu, zamiloval jsem se do Prahy a přestěhoval se sem,” říká. V Praze žije od roku 2006. Nejvíce ho zaujala pražská architektura, oceňuje také ale fakt, že město patří mezi nejbezpečnější metropole vůbec. „Procházení se po městě mě ještě nepřestalo bavit. A to tu žiji už přes dvanáct let,” říká. A protože je už v důchodu a je tak pánem vlastního času, mohl nedávno začít s netradičním projektem, který ho nyní intenzivně zaměstnává - čištěním kamenů zmizelých. „Nemám žádné speciální koníčky, nevěnuju se sportu ani nesleduju fotbal. To, co mě nejvíc baví, je chození po městě,” popisuje.
Foto: Jitka Hejtmanová, Studio Photon
Zmizelí
Samotný projekt s názvem Stolpersteine (kameny zmizelých) začal roku 1992 německý umělec Günter Demnig. První z kamenů položil v Kolíně nad Rýnem. „Kameny jsou nejčastěji umístěny před vchod do domu, který byl posledním bydlištěm obětí nacistické zvůle,” vysvětluje Trevor. „To nezahrnuje jen Židy, ale také homosexuály, Romy, Sinti, členy odboje a politické vězně. Ti všichni mohou být kostkami Stolpersteine připomínáni,” dodává. K dnešnímu dni je těchto kamenů podle Trevora na 70 tisíc ve 24 zemích. „Předminulý týden bylo v Praze 310 těch, o kterých vím,” zmiňuje a dodává, že první z nich byl položen v říjnu 2008. Nikdo ale podle něj neví, kde všechny z nich jsou.
Trevor se o existenci kamenů zmizelých dozvěděl před několika lety, občas na ně narazil při procházkách městem, potýkal se však s tím, že se mu na některých nedařily přečíst vyryté informace o zmizelých. „Byly špinavé, zanešené. Vždy jsem si říkal, jak by bylo pěkné, kdyby se je povedlo vyčistit. Myslel jsem si ale, že není na mně, jako na cizinci, se toho ujmout,” přiznává. Začátkem července ale zaregistroval na Facebooku důchodce Gerharda Geiera ze Salzburgu, který všech 388 kamenů ve městě vyčistil. „To byl pro mě inspirativní moment. Řekl jsem si, že když to může tento muž dělat v Salzburgu, proč bych nemohl já v Praze?” Pustil se tedy do bádání po lokacích jednotlivých kamenů, nakonec jich díky různým zdrojům našel na 270. „Každý z nich jsem navštívil a vyčistil,” usmívá se.
Pod nánosem prachu
Trevorovo snažení se dostalo do povědomí širší veřejnosti díky ženě, která procházela kolem v momentě, kdy jeden z kamenů čistil. „Zeptala se mě, co to dělám a následně mi mnohokrát za takovou činnost děkovala. Udělala několik fotek a zeptala se, jestli by je mohla zveřejnit na svém Facebooku. A překvapivě to vzbudilo velký ohlas,” vzpomíná. „Tenhle Brit, jmenuje se Trevor Sage, chodí po Praze a čistí plakety na památku umučených položené v chodnících. Už jich z několika stovek vyčistil přes 70. Jsem první, kdo ho za tu dobu oslovil,” připsala k fotografiím Trevora při práci kolemjdoucí Jitka Hejtmanová. Příspěvek nasbíral více než tisíc lajků a sdílelo jej bezmála 800 lidí, mezi nimi také britská ambasáda v Praze. To ho motivovalo k tomu, aby založil stránku na Facebooku, kde pravidelně přidává informace ke konkrétním kamenům, informuje o tom, jaké zrovna vyčistil a kde je možné je nalézt.
Proč je podle něj důležité tyto kameny pravidelně čistit? „Je velmi důležité nezapomenout oběti nacismu. Ať už se jedná o Židy, Romy, Sinti, homosexuály nebo příslušníky jiných perzekvovaných skupin. Všichni z nich jsou obětí nacimu,” vysvětluje. „Těm kamenům se v češtině říká kameny zmizelých. A mně přišlo, že pod tou špínou a nánosem prachu ti lidé zmizeli znovu,” pokračuje. „Chtěl jsem tomu zamezit, a proto je čistím. A doufám, že je díky tomu lidé opět zaregistrují a udělají si chvilku na to, aby si je přečetli a něco si o obětech zjistili.” To běžně možné není. Díky nynější aktivitě tohoto v Praze žijícího Brita však Pražané takovou příležitost mají. Trevor totiž nedávno vytvořil interaktivní mapu, kde si mohou lidé jednotlivé objevené a vyčištěné kameny najít. Současně u nich najdou informace a fotografie zmizelých, které Trevor postupně dohledává a k lokacím přidává.
Memento
Přestože Trevor během jednoho měsíce vyčistil všech 270 kamenů, které v Praze našel, ve svém snažení přestat nehodlá. „Problém je, že se velmi rychle zase zanesou. Přirozeně jsou na místech, kudy se chodí,” říká a nevylučuje, že by někdo mohl začít s čištěním kamenů také v dalších městech. „Bylo by hezké, kdyby se lidé inspirovali k čištění kamenů ve svém sousedství, stejně jako se já inspiroval činností Gerharda Geiera ze Salzburgu,” doplňuje.
Trevor zdůrazňuje, že když se dnes mluví o holokaustu, lidé se velmi často zaměřují zejména na to, jakým způsobem byli Židé vražděni. „Je to ale mnohem hlubší. Je to také hodně o tom, jak se s nimi zacházelo obecně a jak to začalo. A že nešlo jen o židovské obyvatelstvo, ale také o hendikepované a další skupiny lidí,” říká závěrem.
Úvodní foto: Jitka Hejtmanová, Studio Photon
Ostatní foto: FB Stolpersteine Prague