V šedesátých a sedmdesátých letech byly tisíce původních obyvatelek USA nedobrovolně sterilizovány. Mnohdy byly ubezpečovány, že je operace vratná, ačkoliv tomu tak nebylo. V některých případech nevěděly, jaký zákrok je na nich prováděn. Ačkoliv je nedobrovolná sterilizace z velké části věcí minulosti, o této temné stránce dějin Spojených států se ví jen málo a diskriminace původních obyvatel a dalších etnických menšin pokračuje dodnes.
Mezi lety 1970, kdy byl přijat Zákon o plánování rodiny a výzkumu populace, a 1976 lékaři podle odhadů sterilizovali kolem 25 % původních obyvatelek v reprodukčním věku. Je možné, že skutečné číslo je ještě vyšší. Stát podporoval sterilizace pro pacientky, které byly ve zdravotní péči Medicaid nebo Indiánské zdravotní služby, federálního zdravotního programu pro americké a aljašské původní obyvatele. Oběťmi nedobrovolné sterilizace se v těchto letech staly také černošské ženy a ženy původem z Latinské Ameriky.
Nedobrovolná sterilizace byla dalším z veřejnosti nepříliš známých kroků, kterými se Spojené státy snažily potlačit vliv původních obyvatel. Podle některých odborníků k němu může docházet dodnes. „Zneužívání sterilizací v poslední době nebylo hlášeno v takovém měřítku, v jakém k němu docházelo v sedmdesátých letech, ale stále existuje možnost, že se vyskytuje,” píše Jane Lawrence ve svém výzkumu o sterilizaci původních obyvatelek.
Tyto praktiky byly součástí dlouhé historie kolonialismu Spojených států a utlačování původního obyvatelstva. V 19. století federální vláda přemístila původní obyvatele do rezervací, což mělo katastrofální důsledky na jejich zdraví. V roce 1900 klesla populace původních obyvatel Spojených států na méně než 250 000. Podle odhadů z roku 1916 přibližně 60 % dětí původních obyvatel zemřelo před pátým rokem života. V mnoha rezervacích tak ženy přiváděly na svět více dětí navzdory zdravotním rizikům. Historik Frederick Hoxie věří, že „pouze udržení mimořádně vysoké porodnosti” zachránilo původní obyvatele před „upadnutím do zapomnění.”
Od té doby se federální vláda intenzivně snažila „amerikanizovat” a asimilovat původní obyvatele. Do 70. let 19. století bylo časté násilné zabíjení původních obyvatel, avšak později se stala dominantní praxí snaha potlačit vše indiánské - jazyk, kulturu, tradice, oblečení, duchovní praktiky. Pod nátlakem byly omezovány mnohé obřadní zvyklosti, byly tak praktikovány potají. V tomto kontextu se garnitura rozhodla kriminalizovat léčitele původních obyvatel a znevažovat porodní asistentky a jejich znalosti. Poté začala postupně přejímat zodpovědnost za zdraví původních obyvatel a kolem roku 1950 už většina původních obyvatelek rodila v nemocnicích.
Ačkoliv Indiánská zdravotní služba, založená v roce 1955, poskytovala původním obyvatelům kvalitnější zdravotní péči, stále fungovala na základě historického předpokladu, že původní obyvatelé a lidé s jinou než bílou barvou pleti jsou morálně, mentálně a sociálně méněcenní. „Někteří z [lékařů Indiánské zdravotní služby] nevěřili, že američtí Indiáni a ženy z dalších etnických menšin byli dost inteligentní na to, aby efektivně používali jiné formy antikoncepce, a že národ tvořilo mnoho příslušníků menšinových, kteří způsobovali problémy,” píše Jane Lawrence ve své výzkumné zprávě z roku 2000.
Na základě záměru potlačit vysokou porodnosti původních obyvatel, a za podpory laxního vymáhání práva, začala v 60. letech 20. století vlna nedobrovolných sterilizací. Ačkoliv v roce 1974 prošel zákon, který měl ženy před nedobrovolnou sterilizací ochránit, pokračovaly nadále. Původním obyvatelkám byly často sdělovány mylné informace, které měly za cíl je přesvědčit, aby zákrok podstoupily, případně byly sterilizovány bez jejich vědomí.
V knize Conquest: Sexual Violence and American Indian Genocide je například uveden případ, kdy dvě patnáctileté dívky šly do nemocnice, aby si nechaly odstranit krční mandle, a odcházely s tubální ligací, jednou z forem ženské sterilizace. V listopadu 1970 pak vešla šestadvacetiletá původní obyvatelka do ordinace v Los Angeles a žádala „transplantaci dělohy.” Lékařka musela ženě sdělit, že na ní byla provedena hysterektomie, nenávratná forma sterilizace, při které se odstraní děloha. Mladá žena, která byla zasnoubená a plánovala rodinu, byla zdrcena, jelikož byla dříve ubezpečena, že transplantace dělohy je možností, jak později otěhotnět. Dodnes je transplantace dělohy považována za experimentální proceduru.
V roce 1976 vláda Spojených států přiznala neoprávněné provádění sterilizací na původních obyvatelkách. Studie provedená vládou USA zjistila, že mezi lety 1973 a 1976 bylo sterilizováno 3 406 původních obyvatelek bez jejich svolení ve čtyřech regionech z dvanácti pod správou Indiánské zdravotní služby. Sterilizaci podstoupilo také 36 žen mladších 21 let navzdory soudnímu zákazu sterilizace osob mladších tohoto věku. Dr. Connie Pinkerton-Uri z kmenů Choctaw a Cherokee provedla o dva roky dříve nezávislou studii, ve které zjistila, že jedna ze čtyř původních obyvatelek Spojených států byla sterilizována bez svého svolení. Jiné odhady mluví o 25 % až 50 % nedobrovolně sterilizovaných původních obyvatelkách mezi lety 1970 a 1976.
Ačkoliv je nedobrovolná sterilizace převážně praktikou minulosti, i v dnešní době existuje diskriminace vůči původním obyvatelům a jejich reprodukčním právům. V Jižní Dakotě je téměř 700 dětí původních obyvatel ročně odebráno svým rodinám, mnohdy za nejasných okolností. Děti původních obyvatel tvoří 15 % všech dětí ve Spojených státech, ale více než 50 % dětí v pěstounské péči.
Ilustrační foto: Žena ze kmene Siouxů, PXFuel