Muži zadržovaní v kubánském Guantánamu vytvářeli umělecká díla od samého začátku svého pobytu ve vězení. Neměli však možnost s nimi nakládat a hrozilo, že o vše, co vytvořili, přijdou. Diskuze o vlastnictví obrazů se rozhořela v roce 2017. Tehdy bylo v New Yorku vystaveno 36 obrazů pojmenovaných souhrnně Óda na moře. Jejich autory bylo osm mužů zadržovaných na Guantánamu. Ačkoli byl o výstavu i samotné obrazy velký zájem, právníci vězněných uváděli, že věznice odmítá kresby jejich autorům vydat a že i kdyby byli někdy propuštěni, kresby zůstanou na Guantánamu a budou později zničeny.
Autor: Ghaleb al-Bihani, 2016. Občan Jemenu, který strávil v Guantánamu téměř 15 let. Obraz istanbulské Modré mešity vytvořil poté, co nedaleko ní došlo k teroristickému útoku. Dnes vyučuje malbu v Ománu.
Minulý rok několik vězňů zaslalo dopis americkému prezindetu Bidenovi, v němž ho prosili o možnost svobodně nakládat se svým uměním, vlastnit ho i distribuovat. „Umění z Guantánama se stalo součástí našich životů a toho, kým jsme. Vzniklo z utrpení, které jsme prožili. Každý z obrazů obsahuje chvíle našich životů, tajemství, slzy, bolest i naději. Naše umělecké výtvory jsou součástí nás samých. Nemůžeme být svobodní, dokud je naše duševní vlastnictví stále drženo na Guantánamu,“ napsali. Na americké ministerstvo zahraničí se ohledně obrazů obrátilo i OSN. Upozornilo na to, že zadržováním obrazů porušuje právo na svobodné umělecké vyjádření, na podílení se na kulturním životě i na ochraně hodnot plynoucích z umělecké produkce.
Autor: Khalid Qasim, 2017. Občan Jemenu strávil v Guantánamu více než 15 let. Maloval na různé materiály dostupné ve věznici. Plachetnici namaloval na desku vytvořenou ze štěrku a lepidla.
Guantánamo je zátoka na jihovýchodě Kuby. Byla podle ní pojmenována také americká vojenská základna, která zde vznikla poté, co si oblast již v roce 1903 pronajaly Spojené státy. Roku 2002 bylo na základně zřízeno vojenské vězení pro muže zadržené v rámci americké války proti terorismu v Iráku, Afghánistánu a dalších oblastech. Podle Human Rights Watch je toto vězeňské zařízení jednou z nejtemnějších etap americké odpovědi na útoky z 11. září 2001. Spojené státy zde bez soudu zadržovaly stovky muslimů ze zahraničí, mužů i chlapců. Ti zde trávili měsíce i roky bez jakéhokoli obvinění. Lidskoprávní organizace odsuzují toto zařízení za porušování lidských práv i mučení při výsleších. Proklamace a snahy o uzavření tohoto vězeňského zařízení dosud nebyly naplněny.
Úvodní foto: Sabri al-Qurashi, 2014. Jemenský občan strávil v Guantánamu 12 let.