Kniha Protože stáří žije ze vzpomínek obsahuje 26 příběhů, v nichž čeští herci, herečky, moderátoři, sportovci a další známé osobnosti vzpomínají na své dědy a babičky. Můžete si tak přečíst příběhy od Jany Bernáškové, Veroniky Khek Kubařové, Vojtěcha Bernatského, Jana Mendela, Vlastiny Svátkové a mnoha dalších. Někteří vzpomínají s nostalgií, jiní s legrací, která prostupuje příběhy od začátku do konce. Jako například ten, který pro knihu sepsal scenárista a režisér Matěj Balcar.
A to chodíš takhle pozdě spát? Potřebovala bych posekat zahradu! Dojdeš na nákup? Slíbil jsi, že vyvenčíš psy! S tím alkoholem opatrně, víš, že to máme v rodině!“ To je výčet tech nejčasteji kladených připomínek nebo proseb, jež jsem první dny jen těžko vstřebával. Jako vůbec nejhorší jsem ale hodnotil především dva fakty. Fakt první, že babička nebyla schopna ješte měsíc po mém příchodu vystěhovat můj dospělácký pokoj, a já tak ve skříních nechtěně přechovával oldschool podprsenky velikosti F, korále, staré fotografie nebo knihy ve slovenštině. Fakt druhý, babička tehdy spala hned vedle mého pokoje a kdykoliv jsem se vracel z hospody, musel jsem se plížit přes ni. To byl asi největší problém vůbec. Protože zvládnout po pěti pivech temné schodiště ozářené jen ledkou mobilu je spolu se snahou nevzbudit spící seniorku téměř nadlidský úkol. Marně jsem babičce vysvětloval, že je v letech a v přízemí má volný byt s bezbariérovým přístupem. Odmítla se hnout! (Protože stáří žije ze vzpomínek, Matěj Balcar, Pointa)
S neotřelým nápadem na knihu vzpomínek na prarodiče přišel nadační fond Úsměv seniorům. Ten vznikl před několika lety z iniciativy Barbory Boháčkové. „Když jsem v roce 2018 pravidelně chodila za svou babičkou do zařízení LDN, viděla jsem tam mnoho babiček a dědečků, kteří příliš návštěv nemívali. Bylo mi to líto, každý si přece zaslouží nebýt na stáří sám. Někteří ale nemají na výběr. A tak přišlo rozhodnutí podpořit tyto seniory a vnést do jejich života trochu více radosti a potěšení. Inspiraci a nápady, jak seniorům pomoci, sbíráme přímo od pečovatelů v domovech a také přímo od babiček a dědečků,“ popisuje začátky Barbora Boháčková.
Mé napjaté nervy z hostivařské aklimatizace navíc přiživovala má teta, která mi bez přestání opakovala, že mě soužití s babičkou do roka a do dne zničí, protože správný muž se má postavit na vlastní nohy a tím vlastní myslí opravdu vlastní. Já se tomu smál a bál se spíš něčeho jiného. Abych brzy nevolal pohřební službu. Babička totiž hned během prvního půl roku soužití přišla třikrát málem o život. Poprvé, když se jí povedlo přetlakovat na chalupě kamna a vyhodit plotnu s bublajícími hrnci do povětří, zrovna když u nich stála. Podruhé u nás na zahradě, když se pokusila, se svým metrem šedesát dva, stěhovat nastavitelný hliníkový žebřík o délce jedenáct metrů. Místo přesunu si ale nedopatřením zapasovala hlavu mezi dvě jeho příčky a při marných pokusech vyprostit se se jí žebřík zvrátil delší stranou do země. To mělo za následek, že se příčky menšího posuvného žebříku daly do pohybu, čímž se začal zmenšovat prostor mezi nimi a příčkami žebříku hlavního. Úspěšnému zaklapnutí stál v cestě už jen babiččin krk. Naštěstí se jí nakonec představa toho, že by přišla o hlavu a nedopila růžák, znelíbila, a povedlo se jí z žebříku vymanit. Jak ale říká: ,,Tehdy to bylo vážně o krk!” (Protože stáří žije ze vzpomínek, Matěj Balcar, Pointa)
Nadační fond Úsměv seniorům od svého založení uspořádal řadu akcí pro seniory a seniorky, které přinesly spoustu radosti. Pravidelně přinášejí do domovů pro seniory po celé České republice dárkové balíčky a zařizují pro tamní klienty zážitky v podobě virtuální reality či canisterapie. Před dvěma lety dokonce ve spolupráci se známými osobnostmi načetli pro seniory známé knihy, jako je Babička od Boženy Němcové či Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka. Do iniciativy se dokonce pustily i děti a pro seniory načetly Čapkovu klasiku Dášeňka. Nahrávky knih mají nejen tu výhodu, že jsou zcela zdarma, ale jsou také snadno dostupné a pro pečovatele lehce ovladatelné. Načtené knihy se totiž dají přehrát buď přímo z internetu, nebo jedním kliknutím stáhnout a pouštět je seniorům jak ve společenských místnostech, tak v soukromí jejich pokojů. O výjimečnosti tohoto počinu svědčí nadšené reakce, které fondu zasílá personál domovů seniorů z celé České republiky. „Moc děkujeme za nabídku a velmi rádi ji využijeme. Aktivizovat seniory v této nelehké době je pro nás i naše seniory již velmi obtížné. Jsme vděční a zároveň i dojatí z vašeho přístupu. Vaši nabídku nadšeně přijímáme a posíláme naše srdce na dlani ❤,“ píše sociální pracovnice z Karviné, kam se také audio knihy dostaly.
A potřetí, když jsme málem umřeli oba dva. Tehdy jsem se vracel od moře a domů jsem dorazil až někdy kolem půl druhé ráno. Opatrně jsem se proplížil s taškami přes společné prostory a s elegancí tichošlápka se vloudil do svého pokoje. Tady jsem se zastavil, otřel si zpocené čelo a s úlevou se natáhl k vypínači, abych si rozsvítil. Než jsem se ho ale dotknul, rozlétly se dveře mojí skříně a z té vyskočila podivná koule v noční košili s šálem přes hlavu a příšerně zařvala. Já zařval taky a pustil si tašku s činkami na nohu. Hned vzápětí jsem narazil hlavou do trámu, kde visela plechová cedule „Pozor vlak!“ a nakonec jsem se svalil na postel. Záhadná koule při pohledu na mě přestala řvát a začala se hlasitě řehtat, dokonce tak, až u ní došlo k úniku moči a šelestu na srdci. Tušíte správně. Byla to babička. Když k těmto historkám přidám ještě fakt, že se u nás doma hodně kradlo - z lahví ve ,,strašidelné” skříni se mi totiž záhadně ,,odpařovaly” grappa a metaxa, přičemž paní domu zarytě tvrdila, že v tom nejede, musíte uznat, že počátek našeho soužití měl navzdory humornému podtextu často až mollové tóny. (Protože stáří žije ze vzpomínek, Matěj Balcar, Pointa)
Protože stáří žije ze vzpomínek je další skvělou iniciativou nadačního fondu. „Vydat knihu vzpomínek na prarodiče nás napadlo po tom, co jsme poslouchali vyprávění seniorů během našich návštěv. Bylo to tolik zajímavých příběhů a my jsme si uvědomili, že tyto rodinné příběhy odcházejí spolu s námi, a tak by bylo hezké, aby někde zůstaly zaznamenány,“ vysvětluje Barbora Boháčková. Kniha na samém konci obsahuje několik volných stran, na které si můžete zaznamenat vlastní vzpomínky na prarodiče i vy nebo vaši blízcí a přátelé, kterým knihu můžete věnovat jako originální dárek. Výtěžek knihy poputuje na další rozvoj nadačního fondu Úsměv seniorům a jeho aktivit pro seniory. Aby kniha mohla vyjít, je potřeba vybrat dostatek financí. Fond proto spustil sbírku, do níž můžete přispět i vy a vybrat si některou z odměn. Za svou podporu můžete získat například knihu v elektronické podobě, originální záložku či výtisk s podpisem jednoho z autorů či autorek vzpomínek. A taky se dozvíte, jak to dopadlo se soužitím Matěje Balcara s babičkou.
Foto: Pointa