Před pár týdny se jeden z příspěvků na stránkách HateFree Culture věnoval aktuálnímu tématu smrti George Floyda, následných demonstrací a nepokojů a hnutí Black Lives Matter. Do diskuze v komentářích se zapojila řada lidí. Jedním z reagujících byla studentka etnických studií a lidských práv na Kalifornské univerzitě v Berkeley Aišvarja Eassey. „Jsem vděčná, že tyhle zprávy sdílíte. Ale upřímně mě zklamalo, že sdílíte článek s jeho úvodní fotografií. Násilí na Afroameričanech je už bohužel ve Státech tak moc ‚normalizované‘, že nám sdílení fotografie, na které je násilí vůči afroamerické komunitě, vůbec nepřijde divné. A to je špatně,“ napsala do redakce Aišvarja, která žije, studuje i pracuje jako Content Reviewer v Berkeley, v reakci na úvodní fotografii článku, která explicitně zobrazuje Floydovu smrt. „Progresivní americká média se takovým grafikám snaží vyvarovat, protože se tak děj článku nesoustředí na násilí a dehumanizaci Afroameričanů, nýbrž na jejich humanizaci. Snaží se událost předat tak, jak se stala, ale zároveň nevyvolávat další nadbytečné trauma afroamerické komunitě,“ upřesňuje. Aišvarja si všimla, že v České republice se lidé o problematiku zajímají, málokdy jsou však obeznámeni s historickými a socioekonomickými nuancemi, jež jsou nedílnou součástí problému. Rozhodla se tedy ve svém komentáři téma přiblížit české veřejnosti.
Celým světem otřásla smrt George Floyda, Afroameričana, který byl zabit bělošským policistou. Média v České republice se často vyjadřují ke světovému dění fakticky. Málokdy jsou uvedeny i citlivější detaily k tematice násilí na Afroameričanech. Je tedy potřeba zamyslet se i nad úhlem pohledu komunity a lidí, o kterých zprávy pojednávají. V posledních týdnech se na internetu i v médiích objevilo mnoho videí a fotografií z incidentu Georgovy smrti. Díky moderním technologiím dnes můžeme zachytit daleko více konkrétních důkazů policejní brutality. Zároveň bychom ale s takovými nahrávkami měli zacházet opatrně. Mediální expertka Alyssa Richardson apeluje: „Prosím Američany, aby se na videa násilí na černoších nedívali tak nedbale. Videa s eskalujícím násilím a někdy i smrtí způsobenou policisty by měla být nahlížena jako fotografie z dob lynčování, tedy s naprostou vážností. Sdílet by se měla opatrně a s rozvahou.”
Normalizace násilí na Afroameričanech
Na sociálních sítích jsou videím obsahujícím násilí na Afroameričanech uživatelé konstantně vystaveni, což mnohdy vede k tomu, na co Alyssa Richardson upozorňuje ve své knize Bearing Witness While Black - lidé začínají být vůči těmto zprávám imunní. Tato imunizace pak relativizuje násilí a dělá z něj nedílnou součást společnosti. Pro černochy ve Spojených státech jsou tato videa každodenní realitou a stresorem, který je provází celý život. Také sdílení fotografií a videí obsahujících násilí bez upozornění pro ně může být znepokojující a vyvolávat traumatické vzpomínky a emoce. Již tak problematickou skutečnost, že podle analýzy ABC News je pravděpodobnost, že další obětí policejního násilí bude černoch, až pětkrát vyšší, než že oběť bude bílá, normalizace zveřejňování násilí na těchto lidech ještě prohlubuje. Data výzkumů jsou podložena minulými výzkumy, které ukazují, že černoši jsou ve Spojených státech nepřiměřeně trestáni a vězněni.
Podle statistických údajů tvoří černošští obyvatelé něco přes 13 % populace Spojených států, ale v roce 2014 tvořili 34 % populace ve věznicích. Kristen Clarke, prezidentka a výkonná ředitelka Národního právnického výboru pro občanská práva, upozorňuje, že tuto skutečnost nelze bagatelizovat tvrzením, že černoši páchají více trestné činnosti. „Příkladem může být problematika užívání drog. Existuje podobné množství uživatelů marihuany mezi bělochy a černochy. Ale zatímco běloši budou plácnuti přes ruku, černoši budou profilováni, stíháni a zatýkáni,“ uvádí.
Ilustrační záběry
Studie špičkových univerzit, jako je Stanford nebo UC Berkeley, také ukazují, že pokud si lidé mají představit zločince, představí si spíše černocha. Rozšířené užívání materiálů o Afroameričanech v poutech nebo při zatýkání v médiích jen nadále podporuje negativní stereotyp.
Alternativou pro živé záběry z násilné situace jsou ilustrační záběry, případně fotografie člověka, na kterých je s rodinou nebo přáteli. Černošští aktivisté a umělci také sdílejí své výtvory, které zobrazují oběti násilí s úctou. Verze vyobrazení od umělců Adriana Brendona, Marian Nutley nebo zpěvačky Brittany Campbell podporují nový narativ - humanizovat Afroameričany a ilustrovat je jako lidi.
Historický kontext
Současné události mají i velmi významný historický podtext. Policejní brutalita bohužel není pro Američany, potažmo Afroameričany, ničím novým. Rasismus vůči černošské komunitě ve Státech přetrvává už přes čtyři stovky let, jen jeho podoba se časem proměňuje. Je třeba se zabývat těmito historickými fakty, která se na českých školách téměř neučí a ani na amerických se neprobírají dostatečně.
Násilí na Afroameričanech je realitou od samého počátku Spojených států. Počínaje otroctvím v patnáctém století, přes lynčování, které bylo používáno jako trest několik stovek let, až po dnešní rasisticky nastavený vězeňský systém a případy policejní brutality. Taktéž základy amerických policejních jednotek vznikaly se záměrem udržovat otroky pod kontrolou. Tehdejší zodpovědností těchto ozbrojených patrol bylo najít a přivést zpátky ty, kteří se snažili uniknout na svobodu. Po zrušení otroctví byla policie povolána, aby udržovala pořádek a prosazovala segregaci a nerovnoprávnost. V jižní části země se k některým policejním jednotkám přidávali i jednotlivci z Ku Klux Klanu, nenávistné organizace, která existuje dodnes.
Práva menšiny
Z období po zrušení otroctví se zachovaly fotografie, které nejsou pro slabší povahy. Pokud se takové snímky objeví v sociálních médiích, často jim předchází varovný signál „sensitive content” neboli „znepokojující záběry”. Příběhy z té doby vyznívají jako horor, jde ale o historické skutečnosti.
Afroameričané tehdy nebyli považováni za právoplatné občany Spojených států, a tedy nebyli v očích americké legislativy vnímáni jako lidé. I plného volebního práva dosáhli až v šedesátých letech dvacátého století. Často se však hovoří o tom, že toto právo je minoritám ve Státech odpíráno dodnes. Výzkumy ukazují, že Afroameričanům je často zamezeno volit a výskyt volebních místností se vyhýbá sousedstvím, jež jsou převážně černošská.
Evropský kontext
Jak mohou situaci ovlivnit lidé z Evropy? Především se aktivně podílet na vzdělávání sebe a svých blízkých. Přečíst si knihy zabývající se tématikou policejního násilí, sledovat aktivisty na sociálních sítích, vyhledat filmy, které mohou pomoci porozumět současné situaci i historii.
Ilustrační foto: Wikipedia