Steve Watts byl Afroameričan, zatímco Jeanne Gustavson byla běloška. Matka, s níž v té době Jeanne žila, si takový vztah nepřála a své dceři zakazovala se se Stevem vídat. Dokonce se obrátila na děkana univerzity, aby personál zajistil, že pár nebude spolu. „Byla toho názoru, že se černí a bílí nemají míchat,“ svěřuje se Jeanne. Jeanne se Stevem se přesto dokázali tajně scházet celých sedm let.
Jejich vztah však definitivně skončil ve chvíli, kdy si Jeanne po absolvování zdravotnické školy našla časově náročnou práci, která vyžadovala dlouhé dojíždění a noční směny. Ačkoli ještě před tím uvažovali o sňatku, tušili, že jejich přání nedojdou šťastného konce. „Přišla bych o celou rodinu. Věděla jsem, že pokud bych si ho vzala, už bych svou rodinu zřejmě nikdy neviděla,“ vzpomíná Jeanne. Překážky, které jim do cesty kladla rodina i Jeannino zaměstnání, nakonec vztah nenávratně poznamenaly a Jeanne se se svým přítelem rozešla. „Byla jsem ze všeho zdrcená. Neustále mě tížily i rodinné problémy, zlomilo to vztah mezi mnou a mou matkou. Vždy jsem ji milovala, ale náš vztah to už navždy poznamenalo.“
Dvojice o sobě dalších 40 let neslyšela. Oba si našli jiné partnery, s nimiž uzavřeli manželství a poté se rozvedli. Ani jeden z nich neměl děti. Jeanne se s matkou odstěhovala do Portlandu, Watts se usadil v Chicagu. Jeanne si však rozchod nepřestala vyčítat. „Od chvíle, co jsem to udělala, jsem toho litovala. Posledních 42 let jsem se cítila provinila,“ přiznává. A tak se v létě 2020 rozhodla Steva najít, nebylo to však snadné, jako by se po něm slehla zem. Sedm měsíců se Jeanne snažila získat jakékoli informace o Stevovi. Když v roce 2021 našla adresu jeho neteře, napsala jí dopis. Díky tomu se dozvěděla, že Steve pobývá v pečovatelském domě.
„Byl to jeden z nejšťastnějších dní v mém životě. Alespoň jsem věděla, kde je. V červnu se spolu konečně po více než 40 letech setkali. „Bylo to úžasné setkání, ale zároveň smutné. Vůbec nevypadal tak, jak jsem ho kdysi znala. Lámalo mi to srdce,“ lituje Jeanne. Steve Watts prodělal dvě mrtvice a kvůli infekci mu byla amputována levá noha. Už ho však podruhé nechtěla ztratit. „Věděla jsem, že mě stále miluje, věděla jsem to. Strávili jsme spolu další hodinu a půl a zjistili jsme, že ani jeden z nás v tuto chvíli nikoho nemá a že se stále milujeme.
„Půjdu za tebou kamkoli,“ řekl Steve Jeanne, když se ho zeptala, jestli by se k ní nechtěl přestěhoval. Museli však přijít na to, jak Steva převézt. Kvůli zdravotnímu stavu nemůže sedět na běžném invalidním vozíku a ani doprava letadlem nepřicházela v úvahu. Díky podpoře přátel, rodiny i neznámých lidí se podařilo zajistit lékařský vůz, který po 36hodinové jízdě dopravil Steva za jeho životní láskou Jeanne.
„Teď se snažíme vynahradit si 42 ztracených let,“ říká Jeanne, která se Stevem tráví klidný život ve společné domácnosti. „Je nádherná, je úžasná. Je mým srdcem i duší. Miluju ji a chci s ní zůstat už navždy,“ uzavírá šťastný Steve.