„Když císař Číny vydá nařízení, že jeden muž na rodinu musí sloužit v císařské armádě k obraně země před nájezdníky ze severu, Hua Mulan, nejstarší dcera ctěného bojovníka, zaujme místo svého nemocného otce. V přestrojení za muže překonává Hua Jun nástrahy na každém kroku své cesty a učí se využívat své vnitřní síly a přijímat svůj skutečný potenciál. Tato epická cesta z ní nejen učiní ctěného bojovníka, ale vyslouží jí i respekt vděčného národa a hrdého otce,“ tak zní popis filmu Mulan z Disneyho dílny. Dobrodružný snímek si však ještě před svým uvedením vysloužil kritiku. Další následovala poté, co vstoupil do kin. V českých kinech mohou diváci snímek navštěvovat od 4. září.
„Podporuji hongkongskou policii. Teď si mě klidně podejte. Je to ostuda pro Hongkong,“ napsala herečka Liu Yifei, která ztvárnila ve filmu hlavní postavu, loni v srpnu na čínské sociální síti Weibo. Její příspěvek vzbudil vášně. Demonstrace v bývalé britské kolonii Hongkongu, který je od roku 1997 pod správou pevninské Číny, začaly loni v červnu. Vyvolal je návrh zákona, který by umožňoval vydávat lidi podezřelé z trestných činů do kontinentální Číny. Z protestů se podle serveru iRozhlas postupně vyvinulo hnutí proti hongkongské vládě a sílícímu vlivu Pekingu. Proti demonstrantům tvrdě zasahovala policie, a to nejen vodními děly či slzným plynem, ale i obušky proti jednotlivcům, kteří se vraceli z demonstrací.
„Protože Disney podlézá Pekingu a protože Liu Yifei otevřeně a hrdě podporuje policejní brutalitu v Hong Kongu, vyzývám všechny, kteří věří v lidská práva, aby bojkotovali Mulan,“ vyzval veřejnost hongkongský aktivista a politik Joshua Wong na svém Twitteru a přidal hashtag, který se k bojkotu nového Disneyho filmu váže - #BoycottMulan.
S další kritikou se Mulan setkala po svém uveřejnění, kdy si diváci v závěrečných titulcích všimli poděkování tvůrců úřadům čínské provincie Sin-ťiang. Právě v této oblasti Čína zřídila koncentrační tábory pro Ujgury, turkickou menšinu hlásící se k islámu, kde je jich drženo na jeden milion. „Muslimové jsou podle ochránců lidských práv do těchto táborů posíláni za takové prohřešky, jako je užívání menšinového jazyka, pravidelné modlitby, sledování zahraničních internetových stránek nebo telefonování s příbuznými v zahraničí. Čínské úřady tábory označují za střediska odborného vzdělávání, kde Ujgurové podstupují politickou převýchovu. V táborech se podle úřadů vyučuje mandarínská čínština, čínské dějiny a zákony. Lidé, kteří těmito tábory prošli, tvrdí, že v nich byli rovněž nuceni odsoudit islám a slíbit věrnost čínské komunistické straně. Z táborů přicházejí mnohá otřesná svědectví. Kromě mučení a špatné hygieny zmiňují také sterilizace ujgurských žen, oddělování dětí od rodičů a mnoho dalšího. Čína tvrdí, že převychovává náboženské fundamentalisty.
Postoj tvůrců filmu kritizuje mimo jiné i aktivista Shawn Zhang: „Kolik tisíc Ujgurů bylo posláno do táborů turpanským úřadem pro bezpečnost, zatímco se tam natáčela Mulan?“ Turpan je místo, kde se podle Zhanga jako první otevřely převýchovné tábory, v nichž byli uvězněni ujgurští muži s plnovousem a ženy nosící šátek. O poměrech v táboře natočila BBC 11minutovou reportáž.
Filmová Mulan je přepracování slavného kresleného snímku z roku 1998 založeného na stovky let staré lidové písni Balada o Mulan. Protože se však kreslená verze tradičního příběhu nesetkala v Číně s příliš vřelým přijetím kvůli historickým nepřesnostem, dostal tentokrát Peking scénář k připomínkám. Po zásahu Pekingu byly z filmu odstraněny některé scény a změněny i některé zvířecí postavy. „Hranému filmu také chybí queer podtext. Původně se do Mulan zamiloval voják, aniž by tušil, že jde o ženu. V hrané verzi je ale odhalení jejího pravého pohlaví tím momentem, kdy se do ní muž zamiluje, informuje server Screen Rant. I tento zásah je přičítán Číně, kde byla ještě do počátku tohoto tisíciletí homosexualita označována za mentální poruchu. Zmizela i scéna s polibkem, na kterou čínské testovací publikum nereagovalo dobře,“ uvádí server Aktuálně.cz. Pro něj se o filmu vyjádřil i filmový kritik Kamil Fila, který zmínil ještě jeden motiv, který by mohl se zásahem Pekingu souviset. „U Mulan je zjevné, že vyzdvihuje téma zachování jednotné Číny. V současné verzi zdůrazňují, že Mulan bojuje za to, aby se Čína nerozpadla a ubránila se nájezdníkům, kteří ukrajují hranice a získávají provincie. Mulan ten úkol bere smrtelně vážně, pro ni je to otázka velké cti," vysvětluje pro Aktuálně.cz. „Tento motiv je dokonce silnější než vztah s otcem, kvůli kterému se v animované verzi Mulan vydala do války," dodává.
Foto: Disney