„Vycházeli jsme z toho, co pro nás znamená PedF. Co je jádrem naší fakulty? Je to komunita. Komunita lidí kolem vzdělávání, která ví, že na nás záleží budoucnost. A nebojíme se vykřičet do světa, co jsme zač,“ uvádějí autoři fakultní kolekce na webu. Komunita pro ně však neznamená jednolitou šeď, ale naopak barvy a rozmanitost. „Každý z nás je originál a přesně to vyjadřuje i naše kolekce!” Myšlenka zaujala i Adrianu, která před čtyřmi lety konvertovala k islámu. „Zapojení do kampaně vnímám jako skvělou příležitost lidem přiblížit, kdo jsem já a o čem je moje náboženství. Líbí se mi i samotná myšlenka, že merch je tu pro všechny. Dříve totiž byl pouze pro učitele, ale na peďáku se dají studovat i jiné obory jako psychologie, speciální pedagogika, logopedie a tak dále, takže tentokrát je inkluzivní v rámci jednotlivých oborů i různých sociálních skupin,” vysvětluje.
Bez předsudků
„Mám kamarádky, kterým lidé sundávali šátek na ulici, nadávali jim nebo na ně někdo přes celou ulici řval, i když s sebou měly malé děti,” popisuje útoky na muslimky Adriana. I ona se občas setkává s předsudky okolí. „Mě naštěstí nikdo fyzicky nenapadl. Stává se mi, že lidé projdou kolem mě a něco si brblají pod vousy o muslimáčích, nebo si v metru k někomu přisednu a on si odsedne. Někdy mi lidé dávají předsudky najevo v konverzaci,” popisuje.
Adriana nyní studuje magisterský program a nedávno nastoupila do první práce na osmiletém gymnáziu, kde učí angličtinu a ZSV. Děti ji přijaly s mírným ostychem a zvídavými otázkami. „Protože učím angličtinu, tak si nebyli jistí, jestli mluvím česky. Dávala jsem jim dotazníky, ve kterých se mě mohli zeptat na cokoliv, a několik se jich zeptalo, odkud pochází moje rodina,” usmívá se Adriana s tím, že děti, i když jsou zvědavé, se vždy chovají slušně a s respektem. „V šesté třídě za mnou po hodině přišly holky a ptaly se, jestli mám vlasy a jaké je mám. To bylo milé,” dodává.
Na pedagogické fakultě se s diskriminací ani předsudky nikdy nesetkala. „Když jsme probírali islám na religionistice, tak se mě učitel ptal, jestli chci něco dodat. Ale pokud vyloženě neděláme nábožensky zaměřené téma nebo neprobíráme islám, tak na mé vyznání ani nepřijde řeč,” potvrzuje. „Jako fakulta věříme, že dobrý učitel by si měl uvědomovat jedinečnost každého žáka a snažit se o individuální přístup. Podporovat silné stránky s vědomím toho, že každý z nás má i své slabiny,” uvádějí autoři kolekce, v jejímž konceptu se důraz na individualitu jednotlivce a chuť si vzájemně pomáhat a učit se jeden od druhého odráží. „Dá se to chápat i tak, že každý z nás na těch fotkách reprezentujících merch jsme jiný, ke studiu na peďáku nás vedly různé cesty, ale spojuje nás láska k učení,” doplňuje Adriana.
Inkluze
Veškeré programy na fakultě jsou určeny všem a škola nabízí i podpůrné mechanismy inkluze. „Už před přijímacím řízením je možnost nechat si stanovit v akademické poradně fakulty diagnostiku, abychom zjistili potřeby uchazeče a mohli jim vyhovět u přijímacího řízení. V momentě, kdy se uchazeč se speciálními potřebami stane naším studentem, poskytujeme mu podporu při studiu v tom směru, ve kterém ji potřebuje,” přibližuje Jitka Gregorová, která se podílí na tvorbě kolekce.
Fakulta zároveň připravuje budoucí učitele na inkluzi v praxi. „Vhled do problematiky dostáváme v předmětech společného základu a dále ho můžeme prohlubovat na jednotlivých seminářích a praxích v různých školských zařízeních. Studentské spolky pořádají diskuze, kde si vyměňujeme zkušenosti a pohledy z různých škol. Zároveň jsme dost propojená komunita, takže si neustále předáváme tipy a triky. Řešíme spolu problémy, se kterými se v praxi setkáváme, mluvíme o tom, s čím se zrovna pereme, co nás zachraňuje a co se nám daří nebo naopak. Každopádně na nás občas v praxi čeká spousta nečekaných překvapení, takže zrovna v oblasti přípravy učitelů je stále na čem pracovat,” popisuje Jitka.
Adriana však přípravu nevnímá jako dostatečnou. „Nechci podkopávat to, o co se fakulta snaží, snaha nás připravit určitě ze strany učitelů i ministerstva je. Myšlenka inkluze je krásná, ale myslím si, že aby to mohlo fungovat tak, jak je zamýšleno, měla by být podpora učitelů už na vysoké škole, ale nejenom tam, daleko větší,” myslí si. „Já teda nemám ještě dodělaného magistra, ale protože teď učím ukrajinské děti i děti s poruchou učení, které mají speciální vzdělávací plán, tak mi přijde, že mě zatím škola na to příliš nepřipravila,” dodává.
Respekt k lidem i přírodě
Nová kolekce PedF UK se skládá z triček, mikin, plátěných tašek, tužek, bloků a dalších drobných předmětů. Vedle jednotlivých kusů oblečení a studijních potřeb je podstatná možnost dotvořit jednotlivé kusy podle sebe pomocí nažehlovacích doplňků. Individualitu pak reflektuje i web, na němž najdete příběhy studentů pedagogické fakulty, kteří se stali modely a modelkami pro lookbook kolekce. Vizuální styl oděvu navrhlo Vaněk Studio, za výrobou stojí textilní tiskárna Merchyou. Tužky, bloky a další psací potřeby vznikly ve spolupráci se studiem Papidu. „Veškeré oblečení má GOTS certifikát, který stanovuje přísné parametry pro ekologickou výrobu i pracovní podmínky, za kterých se dané produkty vyrábí. Na výrobu tužek byl použit recyklovaný papír z kanceláří Univerzity Karlovy, ostatní produkty byly vyrobeny za minimálního množství odpadu a s důrazem na ekologii. Lásku a respekt fakulta projevuje i k přírodě,” popisují autoři kolekce.
Podpora demokracie
Kolekce byla představena na fakultním festivalu Dvorky, který Jitka Gregorová popisuje jako „studentskou akci, na které poznáte fakultu jinak než z lavice a pochopíte, co znamená studentský život.” Jeho součástí jsou diskuse, workshopy, divadelní představení a koncerty, jejichž smyslem je oslavit různorodost, individualitu, demokratické hodnoty i lásku k učení a jedinečnou komunitu PedF UK. V minulých letech přijali pozvání například moderátor Martin Veselovský a Youtuber Kovy, letos fakultu navštívili dokumentaristka Jarmila Štuková a influenceři Dva tátové.
„Letošní Dvorky byly hodně silné. Konečně jsme je mohli pořádat bez pandemických opatření, sešel se skvělý tým lidí, který na nich pracoval, a výzdoba fakulty to celé podtrhla, protože se nesla v duchu studentského hlasu, stávek a současných světových problémů,” vzpomíná Jitka. „Nejsilnějším momentem, a troufám si říct, že nejen pro mě, byla chvíle, kdy studenti do posledního místa naplnili aulu na diskuzi se Dvěma táty. Ve chvíli, kdy se v sousední zemi řešila střelba a diskriminace LGBT+ komunity, u nás na fakultě se David s Michalem otevřeně bavili o výchově svých dvou dcer, stereotypech a dalších zkušenostech. Když jim pak celá aula tleskala ve stoje a ovace neutichaly, nejen oni dva si řekli, že tohle má smysl,” uzavírá.