V neděli druhého srpna si Česká republika i další evropské země připomněly tragickou srpnovou noc roku 1944, kdy nacisté v koncentračním táboře Osvětim - Březinka zavraždili několik tisíc Romů a Sintů. Výročí připomínají české i zahraniční pietní akce, na některých budovách byla vyvěšena romská vlajka. Polská stránka Historia Polski, o której Ty i 90% ludzi nie ma pojęcia v kontextu vzpomínkových akcí upozornila na to, že mnozí návštěvníci koncentračního tábora Osvětim-Březinka však nejspíše nemají ponětí o historii místa a na sociální sítě umísťují nevhodné fotografie a selfíčka. „Žádná úcta k místu, na kterém se nacházejí, ani k obětem, které zde trpěly,” komentují administrátoři lascivní fotografie.
Tábor Osvětim-Březinka je jedním z míst, které se do historie Polska zapsalo velmi tragicky. Za druhé světové války zde přišlo za brutálních okolností o život přes milion tři sta tisíc lidí, zejména Židů, Poláků, Romů a sovětských válečných zajatců. „Každého, kdo zná jeho historii, návštěva osvětimského muzea silně zasáhne. Bohužel ne každý dokáže obětem prokázat náležitou úctu,” píše polský web Turysci.pl.
Lascivní fotografie s úsměvy, selfíčka s našpulenou pusou, lehání na koleje i různé pózy a posuňky, které jsou aktuálně na internetu in. To vše můžete vidět na snímcích z jednoho z nejtragičtějších míst evropské historie. Zveřejnění fotografií na facebookové stránce Historia Polski, o której Ty i 90% ludzi nie ma pojęcia vyvolalo řadu pobouřených reakcí. „Hloupost nemá hranic. Nulová úcta, empatie, soucit. To, co se počítá, jak vidíte na fotografiích, je dobrá póza, vystrčený zadek a správný styl. Nezájem o místo a pocity jiných lidí,” napsala uživatelka Barbara. „I když mám vždycky s sebou telefon a fotím vše možné, když jsem tam před rokem ve věku 17 let vstoupil, nebyl jsem schopen vytáhnout telefon ani fotit. Plakal jsem stále víc a víc s každou další místností a s myšlenkou na to, kolik lidí zde přišlo o život,” svěřil se Remik. „Tohle je hřbitov, ne fotografické studio,” dodala Sandra.
Yolocaust
Necitlivý přístup se bohužel týká i dalších památných míst. Před třemi lety se izraelský spisovatel a satirik Shahak Shapira zaměřil na neuctivé fotografie ze známého Památníku holocaustu v Berlíně. Vznikl tak projekt s názvem Yolocaust, ve kterém umělec situoval autoportréty do prostředí koncentračních táborů, ke kterým se samotné místo vztahuje. Vzniklé koláže si můžete prohlédnout zde.
Foto: Historia Polski, o której Ty i 90% ludzi nie ma pojęcia