Když Aleš Kauer společně se svými kolegy z DIY nakladatelství Adolescent přemýšleli, jak zareagovat na vraždy Matúše a Juraje, napadlo je na nenávist vrahova manifestu odpovědět slovy lásky a podpory LGBTQ+ lidem. „V návaznosti na nelidskou a nesmyslnou vraždu dvou mladých queer lidí Juraje a Matúše v baru Tepláreň a existenci jakéhosi zhruba 60stránkového manifestu sepsaného jejich vrahem chceme reagovat sbírkou básní. Antologií. O 60 stranách,“ zněl příspěvek, který vyvěsili týden po zločinu na sociálních sítích společně s obrázkem Československa v barvách duhy.
Během necelého měsíce se jim v e-mailové schránce sešlo na 140 básní od téměř osmdesátky autorů*rek a společně s Atrinem Matuštíkem je začali pečlivě pročítat. „Ohromilo nás, kolik lidí na open call reagovalo, kolik lidí mělo potřebu se v souvislosti s teroristickým činem vyjádřit. Vedle zavedených autorů nám své texty poslali také ti, kteří se o literární text pokoušeli poprvé,“ upozorňuje básník a výtvarník Kauer.
Duha nad Tatrami
Hlavním klíčem výběru se vedle literární kvality stala také jejich angažovanost a dvojice editorů nakonec vybrala 32 textů stejného počtu autorů*rek.
Tranz v podbřišku a píseň v záhlaví
pro vše, co lehá krotce do trávy.
Pro vše, co klesá s křikem na dláždění.
Všechno, co chvíli je – a pak už nikdy není.
(Z básně JQr Mám 100 a jedno pohlaví)
Z těch známějších jmenujme básnířku a architektku Annu Beatu Háblovou, básníka a literárního vědce Dereka Rebra, básníky Marcelu Spiššákovou nebo Jana Škroba. Antologie dostala název podle jedné z básní Toto je môj coming out a ilustracemi ji vypravil Andrej Dúbravský. Angažovonost se propsala do veršů jak ve své bojovné, tak intimní podobě, často pak ovlivnila přímo jazyk, ve kterém byla báseň napsaná. „Sbírku jsme pojmenovali podle slovenského titulu básně české autorky, někteří čeští autoři se vzhledem k situaci rozhodli napsat slovensky celý svůj text,“ vysvětluje Kauer.
Jedním z Čechů, kteří se rozhodli vyjádřit jazykem kulturně nejbližších sousedů, byl laureát Ceny Jiřího Ortena Ondřej Macl.
Adam s Adamom,
Eva s Lilith,
Mojžiško bez rodičov,
svätá Trojica
aj nebinárny Noe –
celé židovské zástupy.
Po dúhe vystúpajú nad Tatru,
kde sa blyštia hlboké studienky
a srdcia divo bijú.
(Z básně Ondřeje Macla Cieľ)
Kdo by si myslel, že svými verši podpořili LGBTQ+ lidi pouze autořirky menšinové sexuální orientace a identity, ten by se pletl. Podle Kauera cítili potřebu vyjádřit se také cisnormativní heterosexuální autoři/autorky. Jediným pojítkem básníků*řek tak možná zůstává věk, až na jednu výjimku se jednalo o píšící do 35 let.
Navzdory strachu
Sborník uzavírá Matuštíkův esej „Láska, strach, vztek, láska“, který upozorňuje na skutečnost, že zločin radikalizovaného mladíka nebyl bleskem z čistého nebe, ale má hlubší kořeny ve slovenské i české společnosti. Otázka, jak moc se coby LGBTQ+ člověk bát v současném Česko-Slovensku, totiž byla aktuální ještě před smrtí Juraje a Matuše a bohužel zůstává i po ní.
Proto Matuštík antologii vidí nejen jako literární událost, ale také jako bezpečný prostor pro vyjádření a sdílení zkušeností. „Hlavním cílem této antologie je pro mě nechat zaznít hlasy lidí, jako byli Juraj a Matúš, hlasy, které jsou příliš často překřičeny debatami o nebezpečných ideologiích, právech na názor, extremismu na obou stranách,“ píše hned v úvodu a dodává, že jedinou odpovědí může být láska a sounáležitost.
Stejně to vidí jeho kolega Kauer, který už dnes v podvečer (17. ledna) sborník společně s autory*kami pokřtí v Praze. Veškerý zisk z prodeje antologie Toto je môj coming out pak pošle organizaci Jsme fér, bojující za manželství pro všechny.
Foto: Zdeněk Stejskal