Zákon o veřejných sbírkách neumožňuje vrácení daru dárci. Peníze tak ve chvíli, kdy zakladatel/příjemce sbírky zemře, zůstávají na transparentním účtu nadace. Pokud se jedná o dlouhodobě nemocného člověka, který je předem sám otevřený diskuzi, jak by se případně s nevyužitou částkou nakládalo, prioritní je jeho přání. Pokud nadace přání klienta nezná, sama hledá cestu, kam peníze předat tak, aby se co nejvíce držela účelu, na který byly darovány. Dárce také o nastalé situaci musí informovat. „Obvykle chtějí klienti věnovat finance nemocným dětem. Využít se také mohou pro stejný účel, ale někomu jinému, kdo u nás sbírku má nebo je nám doporučený nějakou sociální službou. Možností je mnoho, vždy záleží na konkrétní situaci. Část financí se dá také využít na důstojný pohřeb a rozloučení rodiny s jejich milovanou osobou. V případě, že zemře živitel rodiny, finance necháme rodině. Na pomoc s chodem domácnosti a s péčí o děti, spoření na jejich budoucí život a vzdělání,” přibližuje postup manažerka dárcovské platformy znesnáze21 Martina Frantíková.
Mnohdy vlna solidarity k jedinému člověku pomůže i desítkám jiných
Když obrovský požár loni v říjnu zničil objekt bývalého mlýna v Luži na Chrudimsku, senior Josef Mára zůstal bez střechy nad hlavou. Lidé ze spolku Rozběháme Luži na platformě znesnáze21 odstartovali finanční sbírku, která byla ve výsledku velmi úspěšná, a pan Josef se mohl dočkat malého mobilheimu. Náhle ale zemřel a spolek musel vybrat jiné potřebné, kterým by peníze pomohly. Rozběháme Luži se ujal nelehkého úkolu a více než 495 tisíc korun rozdělil mezi pěstounskou babičku vnuka s handicapem, samoživitelku pečující o umírajícího syna, na vybavení noclehárny organizace SOPRE CR, vybudování odpočinkové zóny domova s pečovatelskou službou, na odsávačky mobilní hospicové služby organizace energeia, na nákup pomůcek pro klienty organizace Křižovatka handicap centrum a SDH Luže na vybavení pro mladé hasiče, kteří budou jednou nástupci těch, kteří teď s likvidací požáru domu 82letého pana Josefa pomáhali. „Našemu spolku byl přisouzen nelehký úkol rozdělit vybrané peníze náhradním příjemcům. Jednalo se o hodně peněz, a proto to byl zdlouhavý proces. Úmrtí pana Máry nás všechny velmi zarmoutilo, ale peníze ze sbírky nepřijdou nazmar a pomohou mnoha lidem. Děkujeme všem úžasným dárcům za podporu," vzkázal předseda spolku Rozběháme Luži Pavel Karal.
Josef Mára
Štědrost dárců často pomáhá dál, než sami hleděli
Stává se, že zakladatel sbírky nakonec dostane příspěvek, o který žádal u jiné organizace. V takovém případě se domluví se sociální pracovnicí dárcovské platformy, co dál. Společně mohou vybrat jinou sbírku, kam peníze od dárců převedou. „I tady se nejčastěji setkáváme s podporou nemocných dětí. V těchto případech mluvíme o částkách v řádu stovek nebo tisíců korun. Je tu ale i případ, kdy se obdarovaný rozhodl věnovat dětem větší obnos peněz od donátorů,” zmiňuje Simona Patelisová nedávný případ na znesnáze21, kdy se maminka nemocné holčičky rozhodla darovat 100 tisíc korun. Šlo o malou Valentýnku, která potřebovala 600 tisíc na operaci v zahraničí, aby přežila. Díky úžasným dárcům a pohotovému sdílení Nikol Štíbrové, se vybralo přes 900 tisíc korun a děvčátko mohlo podstoupit operaci v Palermu, která mu zachránila život. Na konci května proběhne v Praze konference, která má šířit osvětu o této možnosti, protože o ní rodiče nemocných dětí v Česku bohužel stále nevědí. Maminka Valentýnky věnovala z přesáhnuté částky jejich sbírky 100 tisíc právě na tuto konferenci.
Někdy také sbírka přesáhne cílovou částku o několik procent. Například se vybere 120 % sumy potřebné na pořízení invalidního vozíku. Takové peníze pak poslouží jako nečekaný bonus, protože pojišťovna hradí jen kostru vozíku. Nicméně člověk s tělesným omezením obvykle potřebuje mnoho úprav, elektropohon, speciální podsedák pro správný sed a podobně. Klientovi pak částka navíc připadá, jen vždy musí obhájit, za co finance utratí.
Finanční krize se odrazila i v sociální oblasti. Češi ale mají dobré srdce
To, že se cílová částka díky štědrosti dárců přesáhne, se děje poměrně často. Stejně jako to, že své cílové částky nedosáhne. Na dárcovské platformě znesnáze21 založili lidé za dobu její existence už dva tisíce sbírek v celkové dosažené výši čtvrt miliardy korun. „Když bychom vzali všechny sbírky a vypočítali průměrně dosaženou částku, tak se úspěšnost pohybuje nad 100 %. Do tohoto čísla ale zahrnujeme extra úspěšné sbírky a ty, kde se žádné peníze nevybraly,” průměruje Martina Frantíková. Společně se svými kolegy si uvědomuje dopad krize i na sociální oblast a s vděčností proto vítají každý finanční dar. „Úspěšnost nám šla vloni poměrně dolů. Drželi jsme si standard, kdy 2 ze 3 sbírek dosáhly cílové částky. Dnes jsme na 50 %. Svého cíle tedy dosáhne polovina spuštěných sbírek. To ale neznamená špatné výsledky. Někdy i 20 % vybrané částky dokáže situaci vyřešit, pomoct, změnit život k lepšímu.”
Peníze od dárců pomáhají i v případě, že jich přijde nečekaně málo
Někdy se zkrátka stane, že si například maminka nemocného dítěte založí sbírku na auto, aby se mohli dostávat k lékaři a na rehabilitace. Jenže se místo půl milionu dočká pouze 20 tisíc, za které auto nepořídí. Pak je třeba najít účel, kde udělá částka větší službu. Například se z příspěvku zaplatí rehabilitace nebo zdravotní pomůcka. Podobně se postupuje i u jiných případů, kde nefiguruje nemoc nebo hendikep. Samoživitelka nevybere dostatek peněz na kauci, tak jí za peníze od dárců zaplatí nadační fond potraviny nebo školní obědy pro děti.
Neziskovka s mnoha oceněními dobrovolně pod drobnohledem
Nadační fond pomoci, a tím pádem i znesnáze21, prochází každý rok dobrovolným auditem. Od asociace veřejně prospěšných organizací dostala značku Prověřená veřejně prospěšná organizace, což je pro příklad něco jako Klasa u potravin. Zároveň je členem odborné pracovní skupiny k veřejným sbírkám pod Úřadem vlády a v loňském roce se umístila mezi TOP 10 fondy a nadacemi v objemu rozdělených finančních darů na veřejně prospěšné účely. Podle Martiny Frantíkové ale hrají nejdůležitější roli lidé. Kolegové, vystudovaní sociální pracovníci, kteří mají vedle potřebné odbornosti také nezbytnou lidskost. Zakladatelům sbírek dokáží nejen poradit, na co mají nárok od státu, ale jsou také po celou dobu sbírky jakýmisi průvodci a morální oporou.
Každý žadatel o sbírku musí doložit potřebnou dokumentaci k ověření (zdravotní zprávu, doporučení sociálního pracovníka, zprávu hasičů apod.) a identifikovat se občanským průkazem. „To je základ pro ověření. Když dokumenty máme, hned se roztočí kolečko, které vede ke spuštění sbírky. V týmu máme aktuálně 3 sociální pracovníky, kteří si jednotlivé žádosti rozdělí mezi sebe, čímž se proces urychlí. Sbírku jsme mnohdy schopni spustit i do hodiny, standardně však do 24 hodin. V momentě, kdy přijde žádost se všemi náležitostmi, se vrhneme na editaci a vzápětí to vyšleme do světa,” přibližuje Frantíková.
Zpětná vazba jako ta nejlepší odměna za práci
Obvykle chodí od zakladatelů sbírky aktuality a poděkování už v jejím průběhu. Lidé jsou podle Simony Patelisové často dojatí vlnou podpory a pomocí dárců i pracovníků organizace. „Někdy se klient ozve bezprostředně po vypořádání sbírky, někdo například čeká, než mu pomůcku, na kterou vybíral, vyrobí. Pak je tam prodleva i pár měsíců. Někdo se ozve ještě dodatečně po roce, i když již poděkoval, ale jsme s klienty v kontaktu i po delší době a zajímá nás, jak se jim daří i s odstupem času. Také vědí, že tu pro ně jsme, kdyby zase v budoucnu potřebovali podpořit.”
K vyúčtování má Nadační fond pomoci samostatné oddělení. Probíhá po podpisu smlouvy a zároveň finance často odcházejí přímo oproti faktuře, což urychluje cílovou pomoc. Jako příklad může posloužit maminka samoživitelka, která nemá na úhradu energií nebo nájemného. Peníze převádí nadační fond přímo pronajímateli. „Máme balíček postupů, které vedou k tomu, aby peníze dárců končily skutečně tam, kam byly mířeny. Na začátku je smlouva, v níž je velmi konkrétně rozepsaný účel poskytnutí daru. Smlouva upravuje povinnosti příjemce - ten musí vždy doložit vyúčtování. Nejsnazší a nejbezpečnější cestou je zaslat peníze přímo na účet poskytovali služby/prodejci. Nájemné pro samoživitele jde tak přímo pronajímateli, peníze na vozík prodejci pomůcek, peníze na rehabilitace rehabilitačnímu centru,” uzavírá Simona Patelisová, která společně se svými kolegy a dárci pomohla z nesnáze už tisícům lidí a jejich blízkým.