Nový výzkum ukazuje zhoršení řady ukazatelů
Výzkum Národního ústavu duševního zdraví Být LGBTQ+ v Česku 2022 navázal na podobnou studii, kterou v roce 2018 publikovala veřejná ochránkyně práv. Poprvé tedy lze zjištění porovnat v čase a sledovat dlouhodobější trendy. V roce 2022 se zapojilo téměř 3500 dotázaných rozmanité genderové identity a sexuální orientace. Výsledky nejsou potěšující. Ukazují, že za posledních pět let došlo k nárůstu projevů nenávisti a averze vůči lesbám, gayům, bisexuálním a trans lidem. Nyní je za rozšířené označilo 52 % dotázaných, zatímco v předchozím výzkumu to bylo 40 %. Útoky a obtěžování LGBT lidí v současnosti vyhodnotilo jako rozšířené 33 % respondenstva, v roce 2018 to bylo 20 %.
V české společnosti se velkým problémem staly urážlivé výroky politiků a političek, které nenávistné chování pomáhají utvrzovat jako něco, co je v pořádku. Za rozšířené slovní výpady vůči LGBTQ+ lidem dnes považuje 71 % dotázaných, před pěti lety si jich všímalo pouze 43 % respondentů a respondentek. Hanlivý způsob vyjadřování politických osobností byl v aktuálním výzkumu označen za hlavní příčinu zesilování nenávisti vůči LGBTQ+ v české společnosti. Výzkumný tým ovšem z dostupných dat nedokáže odpovědět na otázku, zda je nárůst projevů averze a útoků vyplývající z dotazníků způsoben tím, že se opravdu objevují častěji, nebo tím, že LGBTQ+ lidé o nich přestávají mlčet a tiše je tolerovat.
Roste počet nahlášených útoků vůči LGBTQ+ lidem
Na druhou stranu oproti stavu před pěti lety došlo k mírnému zlepšení celkového vnímání předsudečnosti a nesnášenlivosti české společnosti. (Podle 57 % respondentstva se snížila, podle 22 % zůstala stejná a jen podle 20 % se zvýšila.) Pozitivní roli v tom sehrálo větší zastoupení LGBTQ+ lidí ve veřejném životě, podpora od veřejně známých osobností i občanské společnosti.
Osobně se v posledních pěti letech cítila diskriminována nebo obtěžována téměř polovina dotázaných (43 %). Naprostá většina případů nadále zůstává nenahlášena, i když zatímco před pěti lety se na policii odhodlalo jít jen 9 % LGBTQ+ obětí, dnes je to 12 %. Svůj podíl na tomto mírném nárůstu může mít i projekt #Ozvi se, který v roce 2021 spustily organizace Prague Pride, In IUSTITIA, Queer Geography a NÚDZ s cílem upozornit na důvody, proč je potřeba předsudečné útoky hlásit, a informovat oběti o možné formě pomoci a podpory ze strany státu.
LGBTQ+ a lidé s postižením jsou opomenuté oběti
LGBTQ+ lidé nejsou jedinou skupinou, která se často stává terčem projevů nenávisti, verbálních i fyzických útoků. Výzkum organizace In IUSTITIA z roku 2021 zaměřený na postavení lidí se zdravotním postižením zjistil alarmující fakta: 76 % z nich se někdy stalo obětí slovního, fyzického, sexuálního či ekonomického násilí, zastrašování nebo vyhrožování násilím. A 58 % zažilo předsudečné násilí, tedy útok motivovaný předsudkem pachatele vůči lidem se zdravotním postižením jako skupině.
Přitom LGBTQ+ lidé ani osoby se zdravotním postižením nepatří mezi skupiny zvlášť chráněné trestním zákoníkem. U předsudečných trestných činů se pro jejich společenskou nebezpečnost zvyšuje trestní sazba, ovšem pouze pokud se jedná o napadení z důvodu barvy pleti, etnické příslušnosti, národnosti, víry (nebo ateismu) a politického přesvědčení. „Všem skupinám ohroženým předsudečným násilím je nutné poskytnout identickou právní ochranu. Nemůžeme se spokojit s tím, že pouze pět skupin je chráněno trestním zákoníkem, zatímco lidé, kteří jsou identicky napadáni – a v případě LGBTQ+ i lidí se zdravotním postižením je jich napadána víc než polovina – tuto trestně-právní ochranu nemají,“ řekla ředitelka organizace In IUSTITIA Klára Kalibová na konferenci věnované předsudečnému násilí v ČR, která proběhla 16. února v Praze. I Slovensko již v roce 2005 zahrnulo homofobii mezi pohnutky, které jsou obmyšleny v jeho trestním zákoníku.
Změnu trestního zákona nikdo neblokuje – co bude dál?
Představitelé ministerstva spravedlnosti a vnitra i vrchní státní zástupce Igor Stříž na konferenci Společně proti nenávisti: Zaostřeno na oběti předsudečného násilí vyjádřili podporu rozšíření počtu zvlášť chráněných skupin obyvatelstva. Náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav ale upozornil, že podobná iniciativa zde byla už v roce 2016, nicméně narazila na odpor při vnějším připomínkovém řízení a do vlády vůbec nedoputovala. Nový návrh proto podle jeho slov bude předložen předsedům ústavně-právních výborů Poslanecké sněmovny a Senátu, aby nejdřív získal politickou podporu. Ministerstvo vnitra podle svého ministra Víta Rakušana již vyslalo signál, že si je schopno diskutovanou změnu trestního zákona představit. Rakušan zdůraznil, že jeho ministerstvo má v úpravě této legislativy jen připomínkovací roli. Z jeho pohledu je snad ještě důležitější řešit přístup policistů, aby byli schopni rozlišit předsudečný trestný čin na základě sexuální orientace, genderové identity nebo zdravotního postižení.
Chce to jen politickou vůli, říká aktivista
Po říjnovém teroristickém útoku před bratislavským klubem Tepláreň se spojilo 23 neziskových organizací a politickému vedení země adresovaly otevřenou výzvu Společně proti nenávisti. Obsahovala tři změny zákonů, které by přinesly zlepšení společenské atmosféry a větší přijetí pro LGBTQ+ lidi. Zmíněné rozšíření skupin se zvláštní ochranou v trestním zákoníku bylo jednou z nich. Druhou je schválení zákona o manželství pro všechny páry, který je ve Sněmovně předložen od loňského června. Třetí pak odstranění kastrace jako podmínky pro úřední změnu pohlaví trans osob – Česká republika je jednou z posledních zemí Evropy, které na sterilizaci trvají (vedle Bosny a Hercegoviny, Kosova, Lotyšska, Černé Hory, Rumunska a Srbska – údaje z TGEU Map 2022. Finsko kastrace zrušilo letos v únoru).
Od října však ani v jedné oblasti nedošlo k zásadnímu posunu. „Návrh manželství pro všechny páry je ve Sněmovně už téměř rok, nebrání nic tomu, aby se dostal na program. Dnešní odbornou konferenci beru jako začátek procesu změny trestního zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti má všechny prostředky pro to, aby to šlo velmi rychle. A zákon o kastracích zde také už existoval v minulé Sněmovně, takže ani jeho projednání nebrání žádná administrativní překážka,“ řekl na konferenci ředitel iniciativy Jsme fér a Pride Business Forum Czeslaw Walek. „Jsou to tři jednoduché legislativní změny, které lze přijmout velmi rychle. Je pro ně nutná jen politická vůle. Pevně věřím, že po tom, co se stalo v Bratislavě, se tady politická vůle přeci musí najít,“ dodal.
Foto: Kristýna Svobodová / Prague Pride