Kdyby se dnes opakovalo referendum, hlasovali byste pro vstup ČR do EU?
Ano 72 % Ne 28 %
Měli by lidé s vyššími příjmy platit vyšší daně?
Ano 59 % Ne 41 %
Mají se děti s postižením učit ve stejné třídě s ostatními dětmi?
Ano 50 % Ne 50 %
Mělo by být očkování proti covid-19 povinné?
Ano 29 % Ne 71 %
Měli bychom se místo Západu orientovat spíš na budování silné středoevropské identity (V4)?
Ano 38 % Ne 62 %
Myslíte si, že Romové jsou zvýhodňováni v českém systému sociálních dávek?
Ano 56 % Ne 44 %
Byli byste ochotni věnovat pár procent svých příjmů na opatření proti klimatické krizi?
Ano 58 % Ne 42 %
Mají děti z chudých a z bohatých rodin stejné šance na vzdělání a pracovní uplatnění?
Ano 29 % Ne 71 %
Měly by se v Česku zakázat mešity?
Ano 40 % Ne 60 %
Mezi přihlášenými do Česko si povídá jednoznačně dominovali muži. Bylo jich 78 % oproti 20 % žen. Zbylá 2 % byli lidé, kteří své pohlaví nechtěli uvést nebo zvolili kategorii jiné. Podobně převažující zájem mužů o tuto akci jsme očekávali, protože se projevil i v Německu – to pro nás sloužilo jako vzor, protože tato akce jako Deutschland spricht v roce 2017 v redakci německého týdeníku Die Zeit vznikla a od té doby se koná každý rok.
Průměrný věk registrovaných byl 44 let, což přesně odpovídá věkovému složení diskutujících v Německu. Nejvíce zastoupenou skupinou mezi českými účastníky byli třicátníci (25 %) a poté čtyřicátníci (21,2 %). Měli jsme radost, že akce přilákala i mladé lidi – účastníci ve věku 18 a 19 let tvořili 1,2 %. Otázky zaujaly i starší ročníky – 6,4 % lidí bylo nad 69 let. Z nich bylo dokonce 25 osob ve věku 80–88 let. Vzhledem k tomu, že se podobná akce dosud v Česku nekonala, měli jsme radost z počtu zájemců i jejich věkového rozložení.
Po očištění přihlášených zájemců o trolly a vtipálky nám zbylo 3 139 seriózních kandidátů pro diskuze. Z nich se pomocí algoritmu podařilo sestavit 1 470 diskuzních dvojic. V tuto chvíli naše role coby organizátora skončila a další kroky již byly na každém jednotlivci: potvrdit zájem o diskuzního partnera, jehož mu systém vybral, a domluvit se spolu na přesném čase a místě setkání. Ukázalo se však, že spousta účastníků nebyla s výběrem partnera spokojena nebo se jim od chvíle registrace změnila situace a neměli na diskuzní setkání čas. Nebo zkrátka ztratili odvahu potkat se s někým cizím a povídat si.
„Musím se bohužel z diskuze omluvit, poslední dny byly pro mě psychicky náročné a upřímně teď nenacházím dobrou vůli i energii pro debatu s názorovým oponentem. (…) V posledních dnech jsem se nadebatovala a rozčilovala tolik, že na to už kašlu.“
„Po dlouhé a vážné rozvaze jsem se rozhodl, že se s tím partnerem setkat nechci. Jde o to, že jeho názory jsou úplně odlišné a z jeho odpovědí lze vyčíst, že je to člověk ublížený, kterému někdo něco upírá a stále někdo ubližuje.“
„O diskuzi nemám zájem. Vybrali jste mi 47letého kluka, ale já jsem si představovala, že dostanu nějakou paní mého věku.“
Z Německa jsme byli varováni, že získat potvrzení zájmu o setkání od obou partnerů současně se podaří u méně než poloviny sestavených dvojic. Nicméně v případě Česko si povídá byl výsledek ještě mnohem nižší, z párování vzešlo pouze 126 diskuzních párů, kde se obě strany skutečně chtěly potkat. Protože mnoho lidí zájem o setkání mělo, ale jejich partner nikoli, rozhodli jsme se těmto účastníkům dát ještě jednu šanci získat jiného partnera se skutečným zájmem o povídání. Z druhého kola párování vzešlo dalších 84 diskuzních párů, v nichž oba účastníci potvrdili zájem se spolu potkat. Celkem 210 dvojic tedy bylo připraveno diskutovat a lidé v nich na sebe navzájem dostali e-mailové adresy, aby spolu mohli začít komunikovat.
Zatímco mezi lidmi, kteří se pouze zaregistrovali do Česko si povídá, dominovala věková kategorie od 30 do 49 let, skupina účastníků, kteří se propracovali až ke spojení s diskuzním partnerem, byla poněkud mladší. Opět v ní bylo nejvíc třicátníků (29,3 %), jimž ale sekundovali dvacátníci (22,4 %). Znamená to, že těmi, kdo opravdu šli do diskuzních setkání, byly mladší ročníky. Zejména lidé starší 49 let po přihlášení do Česko si povídá v mnoha případech ztratili odvahu nebo zájem a nedotáhli svoji přítomnost v projektu až do zdárného konce.
„Vůbec se nechci scházet s nikým starším než 25 let. A 18. a 19. června stejně nemám čas.“
„Nemám zájem o navrženou diskuzi. Diskuzní partner je ve věku mé dcery a jeho rozdílné názory oproti mým zcela chápu. Diskuze o nich by asi nebyla zajímavá.“
„Mám zájem se setkat s mužem ve věku kolem 69–70 let, který má zájem o kulturu a vážnou hudbu. Děkuji.“ (seniorka, jíž algoritmus přiřadil 19letého partnera)
Spousta účastníků nás kontaktovala s tím, že vybraný diskuzní víkend se jim nehodí. Proto jsme rozvolnili pravidla a přestali trvat na termínu setkání 18. –19. června. Zároveň nás překvapilo, kolik lidí odmítlo setkání s vybraným partnerem z důvodu věku. Starší lidé odmítali mladší ročníky, mladší lidé zase odmítali diskutovat se seniorem. Diskuzi s velkým věkovým rozdílem rovnou odmítali jako nezajímavou nebo zbytečnou, protože si s tím druhým prostě nebudou mít co říct. Pouze jediný účastník nám napsal, že by preferoval partnera jiné generace, protože takové setkání by považoval za přínosnější než setkání s vrstevníkem. Tento oboustranný ageismus účastníků Česko si povídá je jedním z hlavních dojmů, které z projektu zatím máme.
„Samozřejmě akceptuji mého diskuzního partnera, ale měl jsem zato, že by v dnešní rozjitřené generační době bylo podstatně výhodnější vybrat mi partnera z mladší kategorie do 45ti let. Já sám mám výborné zkušenosti s mladou generací, která – když chce diskutovat – nakonec přizná zkušenosti z prožitého života seniora a závěrem sdělí, že se jim to líbilo a něco jim to dalo. Takto jsem si myslel, že má oboustranně vyznít tato velmi příjemná a potřebná akce Česko si povídá.“ (Muž 72 let, dostal partnera muže 73 let)
V tuto chvíli se ještě řada diskuzních dvojic setkává a ti, kdo mají povídání již za sebou, vyplňují hodnotící dotazníky. Závěry, které z nich vyčteme, s vámi budeme později také sdílet. Dotazník je k vyplnění na tomto odkazu.