„Cestovali jsme, dobře se bavili, užívali si život v Londýně. Manželství pro nás nikdy nebylo relevantní," uvedl pár, který žije se svými třemi psy v Cornwallu. V souladu s novou legislativou oznámili úřadům svůj záměr 2. prosince a na silvestra podepsali prohlášení. Svědkem byl u vznikajícího svazku lesbický pár, který naopak své vlastní občanské partnerství přeměnil na manželství poté, co byly legalizovány sňatky pro stejnopohlavní páry. „Nikdy jsme se nevzali kvůli patriarchálním, náboženským a konzervativním asociacím souvisejících s tradičním manželstvím," vysvětlil Dave. „Ale vždy jsme měli pocit, že bychom měli mít nárok na stejnou právní a daňovou ochranu jako manželské páry," dodal. „Nesoudíme jiné páry, které jdou cestou manželství, byli jsme na svatbách přátel a slavili je s nimi. Registrované partnerství ale prostě vyhovuje našim politickým a společenským ideálům," doplnila Deborah.
Boj o možnost volby
Několik tisíc heterosexuálních párů vstoupilo od začátku roku 2000 v Anglii a Walesu, Severním Irsku a ve Skotsku do registrovaného partnerství, což jim nyní umožňuje novela zákona o registrovaném partnerství. Původně byl tento typ svazku vyhrazen pouze stejnopohlavním dvojicím. Nyní umožňuje párům, které sdílejí společnou domácnost, ale nechtějí vstoupit do manželství, získat stejné výhody i majetková, dědická a daňová práva, jako mají manželé. Jedni z prvních partnerů, kteří oslavili tento „jedinečný, zvláštní a osobní okamžik“, byli i Rebecca Steinfeld a Charles Keidan, kteří o právo na heterosexuální občanské partnerství bojovali několik let.
Registrované partnerství bylo ve Spojeném Království zavedeno v roce 2004 jako forma občanského svazku pro stejnopohlavní páry. Poté, co země v roce 2013 legalizovala manželství osob stejného pohlaví, si tyto páry mohly zvolit jednu z možností. Heterosexuální dvojice však na výběr neměly. Tuto nerovnost se po dlouhé právní bitvě podařilo změnit aktivistům v čele s Rebeccou a Charlesem ze západního Londýna. Instituce manželství, která „po staletí zacházela se ženou jako s majetkem”, pro ně nebyla alternativou. Pět let poté, co jim byla zamítnuta žádost o občanské partnerství, vyvrcholil spor jednomyslným rozhodnutím nejvyššího soudu, který označil zákon za diskriminační a porušující právo na rodinný a soukromý život.
„Naše přání vstoupit do registrovaného partnerství vychází z touhy formalizovat náš vztah modernějším způsobem s důrazem na rovnost a vzájemný respekt,“ řekla Rebecca Steinfeld ve svůj šťastný den médiím na schodech matriční kanceláře. Patriarchální zvyklosti se partneři rozhodli odmítnout i v rámci pojmenování dětí. Eden a Ariel dostali příjmení Keidstein vytvořené ze jmen obou rodičů. „Dnešní den vytváříme nové, moderní možnosti pro tisíce lidí, kteří chtějí vyjádřit svoji lásku a závazek. Bezkonkurenční postavení manželství končí,” dodala Rebecca a vyzvala k debatě o právním uznání dalších druhů pečujících vztahů, včetně vztahů mezi přáteli, sourozenci nebo rodiči žijícími odděleně. V Anglii totiž nemají osoby v nesezdaném soužití (v České republice druhové a družky) žádná zvláštní práva.
Registrované partnerství v Česku
V prvním roce po reformě zákona vzniklo v Anglii a Walesu 7 566 registrovaných partnerství osob opačného pohlaví. Ve stejném období bylo v této oblasti registrováno 785 párů stejného pohlaví. Přestože v Česku je v centru zájmu snaha o uzákonění manželství pro všechny, sporadicky se objevuje i zájem o zrovnoprávnění registrovaného partnerství. „S partnerem chceme vstoupit do RP, jelikož jsme spolu již téměř dekádu a považujeme za vhodné, abychom byli jako partneři bráni ze strany státu, měli to úředně potvrzeno a mohli být například jeden druhému na blízku v případech, že by se náhodou jednomu z nás něco stalo. O manželství jsme kdysi uvažovali, protože má v Česku oproti RP ekonomické a právní výhody. Tato forma vztahu nám ale nevyhovuje pro své zatížení tradicí a také proto, že slouží nejen k potvrzení vzájemné náklonnosti dvou lidí, ale zejména k následnému rozšiřování rodiny. Hned na začátku vztahu jsme si vyjasnili, že o to zájem nemáme. Vzhledem k tomu, že netoužíme po společenském tlaku, který bývá zejména ohledně dětí vyvíjen na oddané páry po svatbě, ani po výčitkách, že jsme na výše zmíněný přechodový rituál nepozvali celou rodinu a neutratili hromadu peněz za velkou hostinu, chceme si být i nadále rovnocennými partnery, případně druhy,” shrnuje svůj pohled Češka Yuuki. Přestože ze zvyku používá ženský rod, za ženu se nikdy nepovažovala. Jelikož se považuje za nebinární, ‚svazek muže a ženy’ nepokládá pro sebe a svého partnera za ideální. „‚Svazek dvou osob různého pohlaví’ se mi jeví pro právní užití jak u sňatku, tak u RP jako optimální,” myslí si. V minulosti uvažovali o uzavření partnerství v Řecku, k čemuž se uchylují i další české heterosexuální páry. V Česku však tento svazek nelze uznat jako platný.
Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví vzniklé způsobem stanoveným zákonem č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Registrované partnerství heterosexuálních párů český právní řád nezná, ačkoliv v zahraničí je již běžné. Ve Francii dává občanský pakt solidarity párům stejného i rozdílného pohlaví právo uzavřít občanské partnerství od roku 1999. Pakt přináší řadu stejných právních výhod jako manželství, ale je snazší jej zrušit během rozvodového procesu. Podobná genderově neutrální partnerství existují v Nizozemsku (od roku 1998), Belgii (2000), Lucembursku (2004), Andoře (2005), Gibraltaru a Maltě (2014), Řecku a Kypru (2015) a Estonsku (2016).
Na druhou stranu několik evropských zemí mělo v minulosti uzákoněná registrovaná partnerství pro páry stejného pohlaví, která byla zrušena v souvislosti s legalizací stejnopohlavních sňatků. Dánsko bylo první zemí na světě, která zavedla registrované partnerství pro páry stejného pohlaví v roce 1989, přičemž tento koncept zrušila, když jim v roce 2012 umožnila sňatky. Stejně postupovalo například Německo nebo Irsko. „Sleduji a podporuji iniciativu Jsme fér, jenže ta se zabývá pouze sňatky pro všechny a nikoliv i registrovanými partnerstvím pro všechny, což by dle mého názoru bylo skutečně fér. Žádnou iniciativu, která by se zajímala o menšinu, která stojí o RP, se mi nepodařilo najít,” uzavírá Yuuki.
Úvodní fotografie: Rebecca Steinfeld a Charles Keidan