Kdo tvoří nové a nečekané protivníky euroamerické „kulturní války“? Podle článku webové platformy Vox.com jsou to jednotlivé skupiny obhájců a obhájkyň ženských práv a práv sexuálních menšin, jejichž jednotlivé odnože se v USA či ve Velké Británii dostávají do čím dál tím příkřejších rozporů. Zasvěcený, pečlivě analytický článek první americké novinářky otevřeně se hlásící k transgender identitě Katelyn Burns shrnuje některá nejklíčovější fakta.
Přibližně od 70. let minulého století se podle ní datují první snahy a projevy radikálně feministického hnutí zkráceně označovaného jako TERF (trans-exclusionary radical feminists), které je – v rozličných podobách – reprezentováno vícero skupinami. Podle Burns vzbuzuje v posledních letech důvodné obavy jejich čím dál pravidelnější spolupráce a propojení s některými konzervativními skupinami. Co se ideologie týče, operují stoupenkyně a stoupenci TERF obvykle s několika teoriemi, jejichž společným jmenovatelem je tvrzení, že trans ženy jsou ve skutečnosti muži, kteří zároveň představují výsostné uzurpátory ženských práv. Podle Burns vychází argumentace „terfistek“ zhusta z několika ojedinělých, konkrétních případů, kdy se osoba s identitou trans ženy dopustila násilí na tzv. cis-ženě. Tvrdí i to, že v jejich očích je sebevymezení a autonomní rozhodování o vlastní genderové příslušnosti u trans lidí nepřípustné.
Další z manipulačních strategií radikálních feministek se podle Burns stalo i operování s konceptem „nebezpečí hrozící od cizinců. Radikálky, které samy sebe eufemisticky nazývají „genderově-kritickými“, mají podle ní argumentaci blízce příbuznou islamofobní rétorice s její zálibou v líčení znásilňujících muslimských hord, či historickému narativu sexuálně náruživého černošského muže-znásilňovače. Vyzdvihování neposkvrněného „bílého ženství“ je podle ní společné všem typům bigotnosti. Proklamované nebezpečí představované cizinci má přitom opomíjet mnohokrát prokázaný fakt, že největší nebezpečí sexuálního útoku ženám obvykle hrozí od agresorů, které už znají.
Na sílící anti-transgender vlnu upozornila v USA v poslední době kauza Aimee Stephens, dlouholeté zaměstnankyně pohřebního ústavu, která se po dvaceti letech odhodlala „vyoutovat“ před svým šéfem coby transgender žena. O pár dní později dostala vyhazov, za což svého nadřízeného následně zažalovala. Soud Aimee v první instanci vyhrála, v současné době se čeká na výsledek odvolacího řízení. V souvislosti s jejím procesem vydalo svá stanoviska množství lidskoprávních i politických subjektů – valná většina na podporu Aimee. Vedle nich se ovšem objevily i reakce vlivných spolků zejména konzervativního a náboženského ražení, hovořící ve prospěch práva zaměstnance na základě jeho transgender identity propustit. V srpnu se k nim připojilo i americké ministerstvo spravedlnosti, které částečně podpořilo stanovisko, že Stephens byla odejita nikoli z důvodu genderové identity, nýbrž protože nedodržela zaměstnavatelem předepsaný dresscode, který nařizuje „biologickým mužům“ nošení kalhot.
Podle Burns tedy mají nyní Trumpovci neočekávaného spojence, kterým jsou právě tzv. radikální feministky, jež mají v odmítání práv transgender lidí dlouhou tradici. Jednou z jejich nejviditelnějších skupin je tzv. WOLF, neboli Fronta za osvobození žen, z jejichž pera pochází následující stanovisko: „Aimee Stephens je jednoduše muž. Chtěl nosit v práci sukni a jeho tzv. genderová identita není nic jiného, než ideologie předepisující, že lidé nosící sukně musí být ženami (…)“ Podle stoupenců WOLF hrozí právní redefinice ženy coby libovolné osoby, která se za ni prohlašuje, tím, že ženy budou jakožto společenská třída vymazány. „Pakliže může být ženou kdokoli, není ženou nikdo; právní ochrana na základě pohlaví tudíž ztrácí jakýkoli význam“, jsou přesvědčeny radikální feministky.
Jak se domnívá Katelyn Burns, spojení ultrakonzervativců s radikálně feministickými skupinami by mohlo mít významný dopad nejen na práva trans lidí, ale žen obecně. Konkrétní skupiny, u kterých vyšlo v poslední době najevo i finanční propojení, nyní nezřídka vydávají společná stanoviska. Tak tomu bylo i v případě amerického ministerstva bytové výstavby a rozvoje měst, jemuž byla adresována výzva k vyřazení trans žen z azylových zařízení pro ženy bez domova. Konzervativní skupina, která byla jedním z iniciátorů výzvy, přitom zároveň usiluje o uzákonění omezení ženských reprodukčních práv, vyznává protipotratovou politiku a je silně misogynní.
V zemi, kde je politické spojenectví feministické levice zásadní pro udržení statu quo v otázce základních ženských práv, je utlačování minoritní skupiny, která by mohla představovat hodnotného spojence v kulturní válce, nanejvýš nesmyslným aktem, domnívá se Burns.
Ilustrační foto: Ted Eytan / Flickr (Washington DC, 2018)