„V České republice vznikla velká, a zatím indiferentní, skupina osob, která vyjadřuje nespokojenost se současným společenským uspořádáním a směřováním státu. Tato skupina je silně ovlivněna konspiračními teoriemi a představuje snadno manipulovatelný cíl pro extremistické a xenofobní politiky, případně pro hybridní působení cizí moci,“ uvádí experti ministerstva vnitra ve Zprávě o extremismu za poslední pololetí roku 2022. Ta byla vzhledem k okolnostem – válka na Ukrajině a přijetí půl milionu ukrajinských uprchlíků – očekávána více než jindy. Průběžné průzkumy veřejného mínění ústavu STEM totiž dlouhodobě ukazují, že počet rozhodných odpůrců pomoci příchozím z Ukrajiny roste a nálady ve společnosti se mění.
Od covidu k Ukrajině
Protiukrajinské nálady dlouhodobě podporují dezinformační média, která podle Zprávy pracují podobně jako velké PR agentury, ale pouze pro jediného zákazníka – ruskou vládu. Naopak cokoli prozápadní a prodemokratické je neustálým terčem jejich kritiky. Přes aktuální ukrajinské téma se drží i těch osvědčených, jako jsou celosvětové sionistické spiknutí nebo islamizace Evropy. Jejich příznivci jsou už natolik zmanipulovaní, že jim nevadí šířit texty obsahující nejen neověřené, ale také odporující si informace. Příkladem z konce roku může být falešná zpráva o tom, že česká vláda cvičí ukrajinské žoldáky, aby je nasadila v případě nepokojů vůči českým občanům. Sdílení i takové zprávy svědčí podle expertů o připravenosti příznivců stát se pěšáky hybridní války ve prospěch cizí mocnosti.
Jakkoliv má ministerstvo za roky působení jejich činnost důkladně zmapovanou, přiznává, že zatím nedokázalo najít recept na adekvátní protireakci. Obsah se často pohybuje na hraně zákona a není podepsán skutečnými autory, ale falešnými jmény neexistujících osob. Výjimku tvoří kauza Vlasteneckých novin šéfredaktora Radka Veličky, kterou na sklonku loňského roku začal projednávat Okresní soud v Ostravě.
Druhým pramenem živícím antisystémové skupiny jsou konspirační teorie, které se šíří především prostřednictvím sociálních sítí. „Některé z nich představují komplexní myšlenkové struktury, které získávají spirituální charakter. Rizikovost těchto konspiračních teorií spočívá v tom, že v sobě často zahrnují xenofobní a vyhroceně nacionalistické názory,“ vysvětlují experti.
Zpráva potvrdila, že část dezinformátorů po skončení epidemie covidu-19 změnila svůj zájem z protiepidemických opatření na válku na Ukrajině a také že oni sami i jejich příznivci se stávají agresivnějšími.
Z parlamentních stran hraje prokremelskou kartu pouze hnutí Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamury. Dvojice členů SPD už proto byla odsouzena, bruntálský zastupitel Daniel Makay za trestný čin schvalování genocidy a poslanec Libor Volný za šíření poplašné zprávy.
Proti všem
Druhým bezpečnostním rizikem, které Zpráva zdůrazňuje, je online radikalizace, která se týká lidí různých věkových a společenských skupin i ideologických směrů. Důkazy o vzniku nové extremistické subkultury v on-line prostoru existují v souvislosti s krajní pravicí. Zatímco dříve známá krajně pravicová uskupení jako Dělnická strana nebo Národní strana upadají, na sociálních sítích působí izolované online komunity disponující vlastním jazykem, „hodnotovým systémem“ i nejrůznějšími manifesty a manuály. „Jsou nepočetné a jejich členové se zpravidla veřejně neprojevují. Jejich riziko spočívá v tom, že z nich mohou vzejít osamělí útočníci,“ píše se ve zprávě s jasným odkazem na tzv. Terrorgram.
Jedná se o síť telegramových účtů a kanálů vyrůstající z neonacistického podhoubí, jejíž uživatelé produkují a šíří návody na protivládní činnost, zločiny proti lidem jiné rasy, náboženství nebo sexuální orientace a identity a odmítají rovnoprávnost mužů a žen. Aktivní na Terrorgramu byl také střelec z Bratislavy, který zabil dva lidi jen proto, že byli součástí LGBTQ+ komunity. Uživateli této sociální sítě jsou většinou mladí frustrovaní muži neschopní navázat vztahy, u kterých násobně roste šance stát se osamělým útočníkem.
Že tato hrozba už dávno není virtuální ani v Česku, dokazuje případ nezletilého mladíka z Brna. „V listopadu Krajský soud v Brně odsoudil muže k třicetiměsíčnímu podmíněnému trestu s tříletým odkladem pro přípravu teroristického útoku. V době spáchání skutku plánoval neplnoletý mladík odpálit výbušniny u velvyslanectví USA, Izraele a Číny. Soud mu dále uložil dohled probačního úředníka a ústavní léčbu.“
Stále antisemitismus
Podle policejních statistik došlo v roce 2022 ke 149 nenávistně motivovaným trestným činů, z toho pouze 69 se podařilo objasnit. Často se jednalo o vyhrožování, a to včetně jeho zvlášť nebezpečné formy. Nejčastější obětí předsudečně motivovaných útoků byli Židé, následovali Romové a LGBTQ+ lidé. Objevily se ale také útoky vůči Ukrajincům. Kromě odsouzení dezinformátorů Patrika Tušla a Tomáše Čermáka za nenávistná videa, dostal loni nejvyšší podmínečný trest muž, který ve Vraném nad Vltavou vtrhl s nožem v ruce na oslavu narozenin a vykřikoval protiukrajinská a antisemitská hesla. Neziskové organizace jako In IUSTITIA ale dlouhodobě upozorňují, že do policejních čísel se dostává jen zlomek případů a většina poškozených útok policii neoznámí.